Skleněné oči vycpaných zvířat

Pokud to nebylo myšleno ekologicky, tak jak teda ??   

Ale jinak FAJN !

Nojo, je to paradox... Ale ty jsou pořád všude okolo. Vidím krásnou mladou holku, co vypadá vážně křehce a po chvíli ji slyším říkat. "Tak kurva jdem, nebo co?"... Mě tohle fascinuje:)

Je to balancování mezi kapkami deště na listech šeříků a tuhým betonem, ještě že je to ptákům jedno. Mě se líbí víc ta popelářská poloha, ale copak jsem ptačí psycholog abych jim radil? Tento realismus je mi blízký.

Hustý cement v krku:). a dík:)

Ono to vůbec nebylo myšleno nějak ekologicky... Mně se tyhle věci naopak docela protiví... Tuším ale, že se mi líbilo slovo "popílek";)

A myslíš, že to není kýč naschvál? :-P

kapky na listech ŠEŘÍKU- to je kýč. kov, beton, chodníky a vycpaná zvířata bych brala v jiném kontextu.

Ale na druhou stranu je i příjemně teplo)

Kuchot: Já jsem měl jen radost ze všech těch krásných slov, že jsem si je chtěl sám taky ohmatat. Pro mě velice dobrá báseň s dobrou kompozicí (první dva odstavce skoro kýč, "Jako skleněné oči vycpaných zvířat" a vlastně i "kovovém zábradlí" znepokojí a poslední dva odstavce jako totální zlo), pečlivě vybraná slova (nic nepůsobí rušivě). Taky musím říct že mám vášnivý sklon k používání pseudosocialistických, pseudoekologických (atd.) apelů v poezii, ikdyž nevím jestli zde "Z popílku a prachu znečištěného ovzduší" něco takového sleduje:) VELMI DOBŘE!

neuraž se, ale min to vystihl pro mě mnohem líp... navíc: malou bílou dětskou už je trochu moc, ale třeba zas jen pro mě

skleněné oči vycpaných zvířat se válejí po chodnících, rozmáčená těla slunce ukazují Kapky vody Z popílku prachu znečištěného ovzduší a ptáci se roztrhli dokud je čas Jako tuhý beton šeříků