Jazyková

rakovinu jazyka
mi predpověděli zlí
jazykové
a já přesto
mezi rty
hrdě žmoulám cigáro
a rádoby
nemyslím
na to všechno
co mě
tlačí za uchem
taky v pravé botě
co se odehrálo
s ovacemi do autu
a třináctou komnatu
hodlám
držet pod zámkem
dost dlouho

aspoň
dokud budou zámky
a budou klíče
a všechny kýče světa
za mřížemi
Alkatrazu
snesu všechno
i to že ženy občas
spolknou
svůj bod mrazu
a ze srázu
se valí po hlavě

je mi jako
na shromáždění
jedovatých plazů
s dvojitým  jazykem
s pitomoučkýma očima
na hlavě
syčím tu svou
serenádu
pro obecenstvo
co na ohrožené druhy
přispívá do kasičky

letničky
se prej mají
na podzim vykopat
a co urny ?
kam patří ti
co se straní sněhu?
povinnou něhu
odbyli jsme si
za jejich života
tak co teď
sužovat se
umouněnou skříňkou?

není náhoda
že spadla do klína
zrovna nám
krámek bez dechu
jak němý vykřičník
straší
pokaždé
když zavřem oči
Vataši

Indiáni
uměli se dvořit modle
my jen
podle
olizujem náhrobky
jako laně sůl
čistý stůl
se těžko zametá
jako ten práh
před pomyslným vchodem
lehčeji
řekneš sbohem
předtím
než mě rozeznáš
proč choulím se
pod posledním
schodem
těžko říct

semi-
strach
strach strach