Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLilie... s láskou kvete pomalu,bez lásky chřadne rychle.
29. 06. 2008
1
9
847
Autor
Lizzi600
Otevřel dveře, vešel a narazil na malou vázu plnou lilií, jeho žena tyto květy milovala už od dětství. Nepřekvapilo ho to. Vešel dál, otevřel dveře do kuchyně a zůstal v úžasu stát. Pět, deset, patnáct, dvacet... Napočítal přes dvacet váz s liliemi jen v této místnosti. Všechny různé barvy, mohlo to působit přeplácaně, ale spíš to vypadalo jak dobře upravená zahrada. Prošel pomaličku celý dům, vázy přestal počítat, jen s otevřenými ústy koukal. Všude byly lilie. Lilie.
Na co jsem jen zapomněl? Narozeniny? Ne ty má miláček v březnu, byl už červen. Svátek? Lucie má svátek v prosinci... Výročí svatby? To budou slavit v srpnu. Nevěděl. Vy víte? Musel vyčkat příchodu své lásky.
Vzal si zatím knihu na zahradu a ponořil se do čtení, udělal si čaj. Hodiny ubíhaly celkem obstojně. Půl šesté. Klakson žlutého jaguáru se rozezněl jejich ulicí, Lucie se vrátila z práce. Přivítal ji v tichosti, nabídl ji obejmutí, zářila. Ale původně chtěl rychle zjistit, proč je dům naplněn těmi květy. Poskytl ženě potřebný odpočinek po práci, nalil ji limonádu. Připravil ji posezení venku, byla ráda, že si může odpočinout v přítomnosti svého muže. A také čekala plno otázek. Viděla jak je netrpělivý, ale nechtěla spěchat. Neměla ráda spěch. Vše krásné má svůj čas.
Lilie, Lilie... To musí být nějaký symbol, symbol čeho? Pořád se mu to točilo v hlavě, ale sám nechtěl začínat. Jak se měla? Měla úspěšný den, udělala kus práce, brzy už nebude muset pracovat. Jak se měl? Také se mu dařilo.
Říkala jsem vám, že se jmenuji Liliana a říkají mi Lilie?
Předtím než v mé mamince začal růst nový život (já),tak se jí zdál podivný sen.
Utíkala ve svatebních šatech loukou plnou lilií. Nad horizontem se rýsovala malá dětská postýlka. Najednou tam byl střih a moje rodiče se objevili v krásném velkém domě, všude kolem nich byli lilie, vyhlédli z okna a i tam jich byla spousta. Vše bylo tak krásné, jasné, poetické. Když se probudila, tak v ní zůstal hrozně zvláštní pocit.
Brzy po tom, co zjistila, že je v očekávání, tak vyzdobila dům liliemi. Vždy věděla, že to chce svému muži oznámit jaksepatří! Povedlo se!
Dokonce se to ještě dvakrát opakovalo, jednou byl ponořen dům do růží a později do jiřin. Přemýšlela jsem, jak by se jmenoval bratr...
Na co jsem jen zapomněl? Narozeniny? Ne ty má miláček v březnu, byl už červen. Svátek? Lucie má svátek v prosinci... Výročí svatby? To budou slavit v srpnu. Nevěděl. Vy víte? Musel vyčkat příchodu své lásky.
Vzal si zatím knihu na zahradu a ponořil se do čtení, udělal si čaj. Hodiny ubíhaly celkem obstojně. Půl šesté. Klakson žlutého jaguáru se rozezněl jejich ulicí, Lucie se vrátila z práce. Přivítal ji v tichosti, nabídl ji obejmutí, zářila. Ale původně chtěl rychle zjistit, proč je dům naplněn těmi květy. Poskytl ženě potřebný odpočinek po práci, nalil ji limonádu. Připravil ji posezení venku, byla ráda, že si může odpočinout v přítomnosti svého muže. A také čekala plno otázek. Viděla jak je netrpělivý, ale nechtěla spěchat. Neměla ráda spěch. Vše krásné má svůj čas.
Lilie, Lilie... To musí být nějaký symbol, symbol čeho? Pořád se mu to točilo v hlavě, ale sám nechtěl začínat. Jak se měla? Měla úspěšný den, udělala kus práce, brzy už nebude muset pracovat. Jak se měl? Také se mu dařilo.
Říkala jsem vám, že se jmenuji Liliana a říkají mi Lilie?
Předtím než v mé mamince začal růst nový život (já),tak se jí zdál podivný sen.
Utíkala ve svatebních šatech loukou plnou lilií. Nad horizontem se rýsovala malá dětská postýlka. Najednou tam byl střih a moje rodiče se objevili v krásném velkém domě, všude kolem nich byli lilie, vyhlédli z okna a i tam jich byla spousta. Vše bylo tak krásné, jasné, poetické. Když se probudila, tak v ní zůstal hrozně zvláštní pocit.
Brzy po tom, co zjistila, že je v očekávání, tak vyzdobila dům liliemi. Vždy věděla, že to chce svému muži oznámit jaksepatří! Povedlo se!
Dokonce se to ještě dvakrát opakovalo, jednou byl ponořen dům do růží a později do jiřin. Přemýšlela jsem, jak by se jmenoval bratr...
9 názorů
No jo ti muži :-)Jsou opravdu z Marzu a my z Venuše, když tohle lidé pochopí, tak nám tu spolu bude lépe.
:-) se mi taky líbí vnitřní dialog toho chlápka, jak přemejšlí, co mu zase uteklo a na co zapomněl, šrotuje a šrotuje a na nic nemůže přijít :-); to je fakt ze života :-); jsem chlap, tak to musím vědět, že to takhle opravdu funguje :-))
Děkuji :-) Tohle považuju za svoje povedené dílko, napsala jsem ho v době, kdy mi bylo hodně dobře. Škoda, že spíš přichází deprese a já píšu blbosti :-D
anglikanismy jsou naštěstí pryč dřív, než jsem to dílko otevřel; tak jak našel bych tam slabší a zbytečná místa a detaily (třeba žlutý jaguár a tak), ale zase na druhou stranu není špatný nápad, jak oznámit radostnou novinu; a poslední souvětí má v sobě dobrý humor; jak tvoji poezii nepobírám, tvoji povídku bez nejmenších problémů, fajn :-)
Poskytl ženě potřebný odpočinek po práci, udělal ji fresh juice.
To je jako z pohádky.