Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno
19. 07. 2008
7
7
2473
Autor
zvedavec
Je dávno svetlo, a zdá sa, že slniečko nebude svietiť...a pritom práve sa krášli, sedí pred zrkadlom doma a pripína si do vlasov záplavu lúčov.... A dáva si načas, keď je ich tak veľa.
Sedím na balkóne, na bielej stoličke vedľa bieleho stola a čakám chvíľu, keď slnko prehupne cez kopce. Pokoj, pohoda, káva. Na stole vedľa mňa kniha. Myšlienky, pocity plynú.
Vyšlo. A blíži sa svojimi lúčmi.
Šum vody, zvuk hmyzu, rozhovor s Bohom. Dych dcéry v izbe.
Najkrajšia hodina, ako v každý deň tohto týždňa. Spomienka na všetkých mojich. Už viem. Nové poznanie i láska v srdci.
Keď z tejto stoličky vstanem, budem o kúsok iná.
Sedím na stoličke doma, okolo všetko známe. Myslím na slnko, ktoré si práve tam niekde v diaľke pripína lúče. A maľujem obraz toho, čo chcem, aby sa stalo. A čerpám nádej.
7 názorů
moc pěkně vyjádřené pocity. Jak je vidět, jsi správný skřivánek, včetně hezkého ranního švitoření :-) Já jsem sova, východ slunce vítám jen málokdy... */
Báseň v próze, velmi málo frekventovaná, zejména takhle zdařilá. Takové ráno člověka nakopne do dobré nálady a je jen lze si přát, aby někdo, kdo vstává po pr... zadku, tu náladu nepokazil.... *