záliby tak všeobecný

Kluk zavolal do seznamky na českej rozhlas kolem jedenáctý v noci. Lidi tam dávaj inzeráty spíš pro známý anebo volaj senioři, ale tenhle kluk tam zavolá a říká silně roztřeseným hlasem: „Jsem nekuřák, je mi dvaadvacet a hledám partnerku…. řekněme tak do pětadvaceti!“. Bylo to až moc stručný, nastala trapná pauza….. „No a máte nějaký speciální požadavek na její vzhled?“ „No, já jsem nevidomý na vozejčku, tak ani ne, snad, aby byla laskavá a trpělivá.“ „A vaše záliby?“ „Záliby? Tak všeobecný.“ A potom ten hoch doslova zazpívá svoje telefonní číslo. A ten moderátor to celý zopakuje, jako by se nechumelilo: „Dvaadvacetiletej na vozíčku…“. A potom slyšíme, jak to ten kluk pokládá, to škrknutí v síti, v kterým se toho dalo hodně cejtit. A dali tam rádio GAGA a já poslouchal tu píseň a byl celkem naměkko z toho hocha, z toho roztřesenýho hlasu. Pak zavolá zdravá holka s nepříjemným panovačným hlasem a má strašně nároků, má to nalajnovaný, kariéra, je schopná HO znásilnit, znovu vytvořit, udělat… Bylo mi z ní zle. Přítel mi před časem vyprávěl o svý hodně mlaďounký holce, byl o 8 let starší a řekl: „Víš, já si jí tak vychovávám!“. Takovouhle blbost! Před tím si stěžoval, že nic moc šoustá, dost na ní tlačil skrze „kouření“, je teda fakt drsnej, neustále si posílaj hrozně nudný perverzní SMS. Nic už s ním v citový oblasti nezamává, je uvnitř okoralej, dokud mu sperma neklokotá v palici, necejtí vůbec nic a pohlaví má rád vyholený. To jsem s ním měl bydlet v jednom baráku z Ytongu! Znáte ten materiál? Velice moderní, lehkej a dejchá… Jasně, bezva! Ale i to nejdecentnější upšouknutí se šíleně v tom domě ozývá. Všechny zvuky tam zrovna zvoněj! dům za hubičku, ale hnedle tam vypsychneš, dřív nebo pozdějc. A je to ten starej nechutňáckej mechanismus spotřeby, že za levno dostaneš vždycky aušus. Jak jsme ten dům byli obhlídnout, hned se můj přítel nahrnul do koupelny, jestli se v ní dá prcat nějak dobře. A byla tam rohová vana se dvěma stupínky… byl prostě nadšen. Takže jsem zůstal ve svým srubu, píšu tady pod petrolejkou bez cylindru, ještě že má zrcátko, ale stejně je to na hovno, vůbec nevidím na klávesnici, ani na text a je to dobrý, moc na to aspoň nečumím. A Sázava mi burácí pod okny. Rádio Vltava to přeřvává a nic, kurva vůbec nic není slyšet! Když si dám pomlku mezi větama, naruším ten proud, když ztratím niť pod petrolejkou a ty slova, celej řádek prostě není vidět, když zapomenu psát -: jsem kuřák, je mi třicet a hledám Ženu, řekněme tak.... a pak to pokládám.