Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Alú
26. 08. 2008
1
5
876
Autor
Pavli Smap
Směješ se mým vtipům a úsměv ti fakt sluší
Dopředu víš co ostatní ani netuší
Dáváš mi kousky toho co je jenom tvoje
Tvé chování mě vážně často odzbrojuje
S tebou cítím něco jako souznění duší
Je ovšem pravda, že jsme k sobě občas hluší
Uteklas před problémy a mě se těď stýská
Stejně doženou tě, jsi mi stále blízká
Loučení není zrovna tvoje silná stránka
Vím, je těžké přetrhat od srdce lanka
Je ovšem na čase postavit se všemu čelem (že to říkám zrovna já...)
zapoj i duši, přestaň se bránit tělem
5 názorů
Miroslawek
27. 08. 2008
Protože je to asi v modě a nebo já nevím, nazvala bych to "Velké veřejné lízání ran".
S tím že si jednou popláčeme souhlasím (a přesto v koutku křičím že nemám nad čím).
Víš, já myslím, že tohle je jen další fáze, kterou jsem si musela projít, a zjistit, že takto opravdu ne! Mluvila jsem o tom s Honzíkem, neomlouvala jsem se, vždyť mě už teď samotnou štve, že na další takovou akci budu čekat celý rok! Příště budu pospolitější, i když snad bez těch chlapů to nejde (hm...). Však vím, že to bylo špatně.
Nevrátím, nenapravím, nezměním- až jindy... při nejbližší příležitosti.
:-*
Pavli Smap
26. 08. 2008
Gratuluji, rozplakals.
Má to pro mě nedozírnou podstatu a přesto tomu nechci dávat tip. Jen aby to bylo pro mě, jen pro mě!
Tak a teď neumím mluvit a asi to chvilku potrvá; ta má chyba!
Přesto mi to nedá. *