Posté blues

Noc černá je jako pohřební vůz

tma hladká jako hedvábí

plamen v prstech syčí jako had

když zháším svíci

a v posledním okně, které svítí

se ještě hraje blues

trochu budeme se milovat

převozník spí u jednoho z břehů

já na druhém zabíjím čas

a do hvězd střílím z praku

kočkám nezkřivím už vlas

ráno tvář bianco šek a kolem očí razítka černých kruhů

noc je úřednice, krásný byrokrat

co ukrývá se přes den do tvé tužky na oční stíny

blízko pudru na hříchy a viny

a nedá mi až půjdu kolem vázy

abych ještě za tmy nepřivoněl k růžím

jež voní černě i jako ochucený kondom

a nezranil se trny

posté zas