Pokušení

Vážně musím být necitelná?

Přeji si, ale zůstat věrná.

Můj chtíč, ovládá mé tělo.

Tolik, tolik by milovat se chtělo.

Od  milého uspokojení nepřichází.

Copak nevidí, neslyší, jak moc mi to schází?

Zas padlou ženou mám se stát

a znova a znova nechat svou duši v ohni plát?

Vášeň mne spaluje,

do pekla vtahuje.

Láska a sex,

to jedno jest.

Duše má naříká, tělo mé skučí,

proč bože můj, tolik mne mučíš?

Cos říct tím chtěl, když vášeň jsi mi dal?

Proč mozek můj, mi lásku zkomplikoval?

Mozek vše ovládá, rozum moc kecá,

svádí mne k neřesti, sympaťák Venca.

Něco jsem ztratila, srdce mé asi?

Těžko se hledají životní krásy.

Můj milý přichází, snad srdce mé najde,

jinak to udělám, až za roh zajde.

Sedím mu na klíně, do dlaní pláči.

Srdce mé odnesli divocí ptáci.

Šeptá mi do ouška „nic se neboj“.

Spolu se vydáme v dalekou pouť.

Našli jsme důvěru, mé srdce taky.

 Můžu už flirtovat před milého zraky?