Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo pouti
02. 09. 2008
11
8
1174
Autor
Marcela.K.
Opřený o pár francouzkých berlí
rozhazuje z mošničky
výbuchy smíchu
Tělo starce
s duší kluka...
Už kdysi jsem otevřela dveře
aby mohl vejít
Vyšívám si jeho úsměvy
do svého balzového srdce
perličkovým stehem
po pouti
je rozdám
s láskou ...
rozhazuje z mošničky
výbuchy smíchu
Tělo starce
s duší kluka...
Už kdysi jsem otevřela dveře
aby mohl vejít
Vyšívám si jeho úsměvy
do svého balzového srdce
perličkovým stehem
po pouti
je rozdám
s láskou ...
8 názorů
pouť je strojená, tudíž nelze cokoliv namítat vůči strojenosti. tohle je zajímavý verš. řekl bych - naskýtá hned několik obrazů. možná se ještě vrátím.
Cítím z toho něhu, ale taky pohled do světa vzpomínek, který za námi pomalu zaostává, ztrácí se nám z dohledu, a my hledáme, co v něm nastartovat, aby nám byl zase blíž. Jenže to musíme hledat v sobě.