Dobrá rada

A objekt ten cenný má zas vůni ženy...;o)

jo, stále voní...

voní.....

Jarmilko, proč tolik skepse, když ještě nedávno jsi jsi mi odpovídala, že jsem Tvé verše špatně pochopil a že naopak jsou oslavou čehosi, co se povedlo? A pak náhle jako odpověď na můj slovenský pokus, už ani nevím, zda v komentu či ve zkazu /Daruj svoje pery tomu, kto Ti verí, ať jich pobozká! Láska moja sladká, srdiečko Ťa hladká, Ty si túha má... ;o)))/ napíšeš tohle a rozpoutáš tu hotovou občanskou válku, kdy si Tví slovenští čtenáři docela ostře vjíždí do vlasů! A jediný moorgan poznal, že ani ceszta skepse, ani cesta agónie /pathagonia/, ani rozčilování se chladného seveřana nejsou tím pravým ořechovým! Takže to rozetnu taky nějakou moudrostí: Někdy je čas na lásku, jindy jen na snění, louka plná žluťásků také vždycky není... Mnohý kvítek povadne dříve než den zhasne, nevzdej předčasně sny své, snad již hvězdy jasné uvidí, jak život Tvůj k Štěstěně se kloní, každý tvoří Osud svůj, co jak louka voní...;o)))

:+)

supr dítě:))))

Jarmilko, asi jsi "zaťala", jinak je mi s podivem, proč tolik humbuku, když je to, co jsi napsala, pravda :o)) *T

vor: děkuji ti za podporu - ani si nedovedeš představit, jak mě to rozhořčilo :))))))

pravda Jarmilko a líbí *

ahoj sluníčko moje :)))))

DOBRÁ RADA ... ústa jsou prostředníkem mezi náplní srdce a touhou těla.. ústa nejsou prostředkem k plivání jedovatých slin a hloupého žvanění ke všemu a o všem !! jarmilko- ahojky.-)) /**

ja hovorím u niečoho iného. Ale to už ma nikto nechce poslúchať

kokot

odletěla. Ze srdce mi spadl kámen, a já začal znova žít

... ale čo to ? začína byť ambiciózna, a s vlastným názorom aj keď o hovne

vlečiem ju za sebou jak ocelovú guľu

ako ubúda vtipu, narastá jej urazená ješitnosť. Přitom nikdo neví, co to je zvláštne

stále sa nesie

Ďakujem, dajaký smrad sa som niesol

Dobre. Sama si to chcela, abysom si zapat(h)oval. Nepredstiraj výtok keď ho nemáš, a ukonči celú tu svoju záchodovú seanciu Hodne šťastia

seba sa spýtaj, agónia

pathagonia - holy nezmysel ta tvoja kritika... tož výkrik do tmy... hra na nekonečné dobrého kritika! Jarmilka... nepočuvaj pseudokritikov a deti... aj keď aj z ich blábolu sa človek može niekedy niečomu priučiť...otázka je či to stojí za tu námahu..

jediná správna vec čo môžem urobiť je upozornit tě, že nemusíš mít poslední slovo, zvlášť když všechno už už spělo k mírové dohodě

dobre teda, seriem naň

jestli ty tu poezii (a sebe) nebereš příliš vážně, milá agónie

dej ústa tomu, komu věříš. a nejen to