Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTobě, kdo víš
22. 09. 2008
8
13
1217
Za všechno
cos mi dal
děkuji
za život
v radostné víře
že člověk
potká-li člověka
sám ve svém nitru
když smířen
smí brát z vod
věčnosti
dosyta
dokud ta
svěcená
voda
až do dna
nebude dopita
potom se to všechno
poddá
13 názorů
Jarmila_Maršálová
16. 10. 2008
Užívej darů života
a naplno žij jen,
buď tam, kde život klokotá
a krásný je jak sen...;o)
Jarmila Moosová Kuřitková
24. 09. 2008
nesvěť si vodu
teče ze schodů
jdi proti proudu
Láska se neskrývá
jen v jednom Oudu.../***
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 09. 2008
Možná máš pravdu, někdy slyším šum křídel nade mnou, obzvláště, když se za ně modlím.
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 09. 2008
Tak, to jsem potom silná, protože to si uvědomuji dosti často. A říkám si kolikrát, když už tu nejsou moji bratři, proč bych tu měla být já a vůbec mě to neudivuje, že bych nemusela. Počítám s tím.
Jarmila Moosová Kuřitková
23. 09. 2008
To bych se chtěla naučit
"brát vody věčnosti dosyta, dokud nebude dopita" a myslet si, že se vše poddá, ale jsem jen slabá žena a myslím, že ve mně vždy zůstane něco, co mne neočistí zcela.
Krásné ***