Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmrt
Autor
Baron_Prášil
Při pomyšlení na ni běhá mi mráz po zádech,
život ubíhá a ona staví mi hráz jen pro mne,
staví hráz a pomalu ubírá mi můj život.
Hravý byl můj život a těď uniká mi z duše.
Bojím se, protože po smrti už není nic,
při smrti zanikají všechny mé myšlenky.
Strojím si svou smrt, pro poslední chvíle,
a při tom zamykají mi své srdce před očima.
Přitom na smrti je něco lepšího než na zrození,
a přesto vrtí to s našimi životy na všechny strany.
Kéž bychom se jí jednou přestali báti,
a přitom někteří si s ní hrají.
Při narození není dítě ničím,
ale po smrti se stává někým,
a jeho životodárné nitě přetrhány jsou,
a svým denním činnostem dává sbohem.
Ale v posledních dnech může říct, že je někdo,
protože může říct,že udělal všechno.
Všechno jen pro to aby nás štastné udělal,
a nám se to zdá krásné následovat jej.
Konstantinidisová
28. 07. 2001při narození není dítě ničím,
ale po smrti se stává někým...
říkáš jedno a to samé...
to že dítě není ničím vlastně říká, že je něčím (někým), ale tím by se podle tebe mělo stát až po smrti, což je mezi námi taky pěkná houpost. To co člověk nedokáže před smrtí, to po ní za něj nikdo neudělá.
Strojím si svou smrt, pro poslední chvíle,
a při tom zamykají mi své srdce před očima.
.... ne, tak tohle mi nedává smysl....
v první sloce ???
proč tolikrát můj život..., můj život...
p.s.: občas je lepší čárky ve větách nepsat, než je psát všude a špatně...