Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seU Rebeccy na chatičce
28. 09. 2008
6
21
3882
Autor
Garth
Jsme u Rebeccy na chatičce. Je tu hezky, ale máme trošku problém s mým kríglem.
Můj krígl totiž je ze středověku. Zhruba 500 let zpátky, ale jen zhruba. Problém toho kríglu spočívá v tom, že když někdo chce lít víno do něj, v tomto čase, tak krígl se nachází na stejném místě, ale zhruba 500 let zpátky. Většina lidí se domnívá, že víno nateče do kríglu.
Ale tak to není. Rebecca už to vzdala a radši si hraje s tyčkama. Je to zajímavá záliba. Kuba si tu hraje s robertkama, teda, taky že s tyčkama.
Teorie o kríglu je pro všechny dost zajímavá, ale stejně ji nepochopili a lejou do mého kríglu víno, i když ten je tu před pěti sty lety.
Udělali jsme pro něj takovou malou výjimku, malinkou jenom.
Takže to víno nakonec skončí v kríglu, i když on je pětset let starý.
Tenkrát, Leonardo Da Vinci, udělal takový pokus.
Stoupl si s vínem doprostřed pokoje a začal ho lít na zem. Jenže potom napsal list, totiž, že za pětset let si musí někdo s kríglem stoupnout doprostřed pokoje a tam to víno nateče.
Rebecca si myslí, že až se to naučí s klacíky, bude žonglovat s těma robertkama. Je to blbost, myslím si já, ale všichni jsou z toho nadšeni. Kuba mluví o babičkách, které neměly deset let sex a vytéká z nich kundí sliz. Takže si pujčej toho čuráka a přijde nějakej děda a bude si zpívat, že má rád z kundy smrad. Takže Rebecca žongluje s klacíkama, ale myslí na robertky.
Poezie je charita, myslí si Rebecca, baví se o tom s Kubou a Fabián říká, že bychom si měli všichni vyhonit, vyčurat a spát.
Jenže poezie není charita, myslím si já. V poezii nejde většinou o peníze, ale o zcela jiné zisky. Jinak by ji nikdo nedělal.
Když napíšeš básničku a sbalíš na ni bábu, tak to prostě charita není. Máš z toho zisk, máš tu bábu. Za básničku.
Závěrem chci znovu upozornit na svůj problém s kríglem; maluji kosočtverce pěnou na ubrus a myslím na to, proč vlastně pán Bůh vymyslel haiku.
Nic kloudnýho mě nenapadá.
Můj krígl totiž je ze středověku. Zhruba 500 let zpátky, ale jen zhruba. Problém toho kríglu spočívá v tom, že když někdo chce lít víno do něj, v tomto čase, tak krígl se nachází na stejném místě, ale zhruba 500 let zpátky. Většina lidí se domnívá, že víno nateče do kríglu.
Ale tak to není. Rebecca už to vzdala a radši si hraje s tyčkama. Je to zajímavá záliba. Kuba si tu hraje s robertkama, teda, taky že s tyčkama.
Teorie o kríglu je pro všechny dost zajímavá, ale stejně ji nepochopili a lejou do mého kríglu víno, i když ten je tu před pěti sty lety.
Udělali jsme pro něj takovou malou výjimku, malinkou jenom.
Takže to víno nakonec skončí v kríglu, i když on je pětset let starý.
Tenkrát, Leonardo Da Vinci, udělal takový pokus.
Stoupl si s vínem doprostřed pokoje a začal ho lít na zem. Jenže potom napsal list, totiž, že za pětset let si musí někdo s kríglem stoupnout doprostřed pokoje a tam to víno nateče.
Rebecca si myslí, že až se to naučí s klacíky, bude žonglovat s těma robertkama. Je to blbost, myslím si já, ale všichni jsou z toho nadšeni. Kuba mluví o babičkách, které neměly deset let sex a vytéká z nich kundí sliz. Takže si pujčej toho čuráka a přijde nějakej děda a bude si zpívat, že má rád z kundy smrad. Takže Rebecca žongluje s klacíkama, ale myslí na robertky.
Poezie je charita, myslí si Rebecca, baví se o tom s Kubou a Fabián říká, že bychom si měli všichni vyhonit, vyčurat a spát.
Jenže poezie není charita, myslím si já. V poezii nejde většinou o peníze, ale o zcela jiné zisky. Jinak by ji nikdo nedělal.
Když napíšeš básničku a sbalíš na ni bábu, tak to prostě charita není. Máš z toho zisk, máš tu bábu. Za básničku.
Závěrem chci znovu upozornit na svůj problém s kríglem; maluji kosočtverce pěnou na ubrus a myslím na to, proč vlastně pán Bůh vymyslel haiku.
Nic kloudnýho mě nenapadá.
21 názorů
Začíná to být zapeklité.
Noe ve svém příspěvku nemá pravdu, protože já jsem mu pravdu vrátil. Už přesně nevím kde, ale došlo k tomu.
Potom ale musí mít pravdu, takže musí mít pravdu i v tom, že já mám pravdu, neb mi ji předal.. A přitom já ji mít nemohu, když jsem ji předal!
a) Garth má pravdu! Sám jsem mu ji kdysi předal v jakési hospodě na Smíchově (to je v Praze, poznámka pro papoucha)
aa) Toto jest velmi luzné haiku, a kdo tvrdí že není, je u mne zvrhlík
aaa) "Nepiš" je sprosté slovo a osobní útok!
aaaa) papouch má taky pravdu, i když nechápu, kde ji pacholek vzal ... asi mu ji někdo přivezl potajmu z Prahy
aaaaa) A možná je to vše trošku jinak, neb já pravdu nemám (viz bod a) )
Pokud ho nevymyslel už Bašó, tak ho spíš "vymyslel" až Masaoka Shiki někdy na konci 19. století. Viz zde:
http://hokku.wordpress.com/2008/06/08/why-hokku-is-not-haiku-2/
Hokku nemusí být haiku...
Já si myslím, že pořádné haiku vymyslel teprve Garth.
To, co soplili škrabálci před Garthem jsou jen slaboučké slátaninky.
Myslím, že haiku nevymyslel Bašó, ale že vzniklo dřív.
Každopádně pevně věřím, že i na haiku se dá sbalit bába!
(avi všem a že děkuji za čtení)
Pokud mělo z tvého výtvoru vyplývat, že psaní haiku je charita apod., protože se na ně nedá žádná baba nabalit, pak vycházíš z mylných předpokladů.
Minimálně baletka Pollertová se nechala zbalit "přes haiku" nějakým japanologem. Aspoň to říkala kdysi dávno v Uvolněte se prosím. :)
Ale musíš ho říct japonsky, jinak to nefunguje. :)
Haiku? Maximálně tak úryvek z haibunu bez slibovaného haiku na konci. Každé haiku se má přečíst na jeden nádech. Dokážeš to? Já v tomto případě rozhodně ne. :) Víno ještě nevyprchalo, co... :)
PS: Když tě nic kloudnýho nenapadá, tak radší nepiš. :)
....no, Gartik konecne neco zase napsal...si covek musi cenit, zeo:))
.......*