Antikvariát

Zem se pokrývá mrazivou pletí jinovatky.

Přichází zima, právě korunovaná

svým bratrem žlutým podzimem.

Na dveřích zacinkal zvoneček.

Ve starém antikvariátu

v rohu náměstí

v teple spí myšlenky

velkých i malých postav.

Don Quichote si třese pravicí s Petrem Panem

a generál Patton si zapaluje

dnes už čtvrtý doutník.

Na hřbety knih usedá prach

a náhodnému návštěvníkovi se může zdát,

že čas se tu snad zastavil.

Antikvář s bílým vousem si udělal kávu,

usedl k rozečtené knize

s letopočtem 1848 na obalu

a otřel si kapesníkem brýle.

Do večera je daleko

a ráno bylo už před sto lety.

Stébla myšlenek, rašících z knih

se ohýbají pod tíhou

samoty a strachu.

Kdo přijde a koupí si je ?

Čí ruce otočí první stránku ?

Které z těch milionu očí

spočinou na řádkách jejich příběhů ?

Starý antikvář to neví

a ani já na to neznám odpověď.