Slib, lásko...

Řev motoru stoupá s mlhou       padající list na oblohu

Mám žízeň po žízni         mám touhu po touze    mám život po životě

A větve stromů sahající do koupelny  - vztahy   osoby  práva…

Právnická osoba              fyzická osoba                   duchovní osoba

Tak ta smlouva: řekněte

Chromá křídla a pařátky – korálkové oči na podlaze chodby ze skla.

Vosk svíček        jablka sváru       oči bezvěrců     – „máš čas?“

Lehounké pavoučí nožičky          kapičky vody     vítr vonící mořem            na zádech bílého králíčka.

V zahradě z růží                               v zahradě ze stínů          v zahradě z listů a zahradě z křoví

Na stínu na poušti – volný –(s) vázaný

Tou hrůznou pustotou  letí pták              dávno mrtvý      ohlodaný            s očima z kamene           a křídly z větrů 

pod stříbrným a zlatým půlměsícem      a skleněným srdcem     - „máš strach?“               

oči zaplavené krví           na suchých listech           sušších vlastních slz

duch      vítr         kouř      staví se na odpor kněžím

v chrámovém přítmí sněhu a prachu.    - „máš hlad?“

A císař na trůně                               s rukama z jadeitu          a tělem z hedvábí           v rouše z kůží a vlasů odpůrců.

Ve vypáleném sadu       děvče s kosou   a v modrých šatech        s panenkou      

Svrasklé jablko                                 a otrávení červi

Prsten ze zlata a opálů                  prsten ze slibů                  prsten z uschlých šlahounů

To,         pustina prachu                 pustina ohně     (s) pálená hlína                                z kostí nepřátel a synů

Předminulý čas.               - „Máš čas?“      povoz   cesta     prach a hostie   víno       dokola  dokola toč se    toč!        - „Máš strach?“

A sněhové vločky na náš hrad   na náš hrob        - „Máš hlad?“   

Hrst konvalinek

„Slib, lásko, že nezapomeneš.“                                A křídou črtám                 černý obrys těla               na vlastní zeď. „Slib, lásko…“