Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDát svoje křídla
23. 10. 2008
12
8
1118
Perutě
pláčem urousané
- to už je lehčí olovo
a z něho peří
co se stane
když padlí
vzlétnout nemohou?
kde vzít
pár nových křídel
k letu
tam do mraků
nadosah Bohu?
mám křídla
pláčem urousaná
- je mi tak líto
nepomohu...
8 názorů
Na křídlech touhy já přeletět chtěl zeď,
okamžik pouhý stačil mne srazit zpět,
když ta křídla z prachového peří
pláč toho, kdo si málo věří
jak krutý liják zmáčel rázem
a já se zřítil zpátky na zem...
Prach jsem a v prach se obracím,
v prachu leží to, o čem sním,
a síly mi náhle scházejí
zas pozvednout se v naději,
že jednou možná bude líp
a šťasten budu v stínu lip,
bohatší o smích veselý,
a Láska prozáří mé dny.;o(
Tak je to. To ví každý. Ale ne každý to dovede takhle povědět. Fajn, líbilo se. :-)
Jarmila_Maršálová
23. 10. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
23. 10. 2008
máš nad sebou určitě svého Anděla Strážného, on Ti půjčí svá křídla, věř tomu ... ***