Proč ženy pláčou

Eza: Vím. Doufal jsem, že si to mé milé nemnohé čtenářky doplní. Domyslely, což mne těší. Ed P.S.: "V povídce je důležitější to, co nenapíšeme, než to, co napíšeme," řekl jeden chytrý autor.

Edvin: Proniknout hlouběji do nitra ženské duše se ti podařilo!!! Ale zdaleka ne na dno. Proniknout na dno (skoro každé) ženské duše by znamenalo pochopit, že ženy nepláčou, protože se manžel opozdí, nýbrž že se obávají, že důvod opožďování je ten, který jednou zničí jejich lásku, naruší kompletně vztah a důvěru.

Díky, Rášku, i já si myslím, že v ní se mi podařilo proniknout hlouběji do nitra ženské duše. Ale, žel, ne každý mne pochopil. Co ženám vadí klouzá dost po povrchu, ale je polopatičtější, a tím pro mnohé sympatičtější (protože pochopitelnější). Ed

Napsáno skvěle! Ženy jsou muži po tisíciletí nepoznané...

čekanko, pokud se Ti tahle povídečka líbila, tak se příležitostně mrkni i na Co ženám vadí. Je lepší. Díky.

Čekanka: Vzteká se, že naše realita je na hony vzdálená mým poetickým výronům. Díky za návštěvu. dědEd :-)

Společný čas přináší společné zážitky, které jsou poutem mezi dvěma lidmi, protože následně se od toho odvozují i společné vzpomínky. Když je málo společného času a zážitků, ti dva už jsou pak jen jako Scylla a Charybda - jen o sebe občas praští, jinak jsou každý samostatným ostrovem vzdáleným tomu druhému - a to je obrovský malér i důvod k ženským slzám; ty jsou výrazem smutku a stesku, kterým přeteče ženská duše... Na to se fakt léky v lékárničce najít nedají. *t

neroušek: To jsem taky někde čet... Že ženy tíhnou k hajzlíkům. Před dvěma měsíci mi zemřel tchán. Takový dobrák od kosti, co nikomu nikdy neublížil. To manželství jsem znal 40 let: Tchyně jej měla ráda nade vše. Víš, jí to myslí... Tvůj děd Ed :-)

avox: Jasně, proto jsem napsal že jsi mne zachránila před trudnomyslností. Ed :-)

zkapalněná slova... a Muži jim rozumějí, jenom mnohdy nedovedou na ně najít správnou odpověď.... **

Neroušku: Já přece neřekla "jediným", ale "častým" důvodem bývá muž :-) Ede: Vidíš, že jsem Aniččin důvod pochopila správně... :-))

Nechce. Jemu je prý nejlépe doma a hlavně se mnou (!) = ponorka... :-( (Jak vidíš, ženským se ničím nezavděčíš ;-))

Diano...myslím, že je nejvyšší čas poslat Tvého manžela někam na cesty ;-)

Aha, nojo, už rozumím a díky! Zase jsem uvažovala způsobem "podle sebe soudím tebe". Ne, já nezápasím o více společného času (mám přesně opačný problém)- a nepláču. T***

avox: Holt, povídka je povětšinou jen taková, jaký je čtenář. Básnička řekla vše, co bylo třeba v tomto stadiu debaty povědět. Díky, málem bych propadl trudnomyslnosti. Tvůj děd Ed :-)

Diana. V bytě nejsou (už) děti. Je půl jedenácté v noci. Muž nikde. Tak já nevím, ale má žena se mnou pořád zápasí o více společného času... Ty jsi opravdu takový samotář? Nebo nebylo tam těch indicií dost?

Mylenka: Gratukuji. Tvůj děd Ed :-)

pochopil jsem......

Ženy pláčou, když jsou samy a je jim smutno...a taky mívají strach :-) ...myslím, že proto plakala i Anička...jo a jsou dny, kdy pláčou a vlastně ani samy nevědí proč ;-)

je mnoho důvodů pro ženské slzy když manžel nechápe, to obzvlášť mrzí... já to tedy řeknu, abys tušil už - častým důvodem je nedůvtipný muž! :-))

Přečetla jsem se zájmem a s nadějí, že se dovím, proč Anička plakala. Nedověděla jsem se. Ač žena, nechápu tu situaci a už vůbec mi nepřipadá z běžného života. Asi se Aničce nebo někomu jí blízkému stalo něco hodně zlého a bolestného.

jéééé, teď nemohu... vrátím se!!!! ráda!!!!

Kurňa, čti pozorně ty závěrečný odstavce! Nic Ti nebudu vzkazovat. Tobě, s tak citlivejma básničkama (Jsou muži z marsu? Já bych dodal: někteří se tváří, jako by spadli z měsíce!) Měj se moc fajn, a pozdrav svou ženu. Třeba Ti to vysvětlí, a konečně bude jasno! Dej jí to tedy přečíst. Sím. Ed :-)

tak dík...třeba se jako dlouholetý manžel dovím, kde dělám chybu ...

Přeji hezký víkend...

Aleši, já Ti to napíšu do vzkazů...

Ovšem Johanko, teď reaguješ fajn. Ta první kritika se mi zdála jako od někoho, kdo si přečetl jen háčky a čárky. Určitě víš stejně dobře jako já, že povídka může mít pointu, taky zlom či překvapení, ale může to být i popis výseče ze života. Předvídatelná a všední. Jen si vzpomeň třeba na povídky Ignáce Hermanna. A mnohých jiných. Vím, toto téma není nové. Třeba ty satirické obrázky se ženou, stojící pod hodinami v předsíni, v županu a s válečkem na nudle v ruce, říkaly v podstatě to samé. Ale poněkud obhrouble. A ta obhroublost v mém textu snad není, nemyslíš?

věnoval jsem pozornost všem odstavcům, v čem je poslední důležitý?

Milá Johanko z Arku, tohle jsou ty medicínské výrazy: Na bolesti hlavy, při onemocněních s horečkou. Je to obecná čeština, ale také ji uslyšíš v ordinaci. Takže i odborná. Už po sázce jsem napsal povdku Laxativum. Ta měla být lehce romantické. Však uvidíš (pokud sem ještě nahlédneš). Jinak: Dle profilu jsi žena. Opravdu nevíš, co vdané ženy od svých dlouholetých manželů vyžadují? Připadal bych si divně, kdybych to musel vysvětlovat právě ženě. Jen tip: věnuj aspoň poslednímu odstavci pozornost. Díky za návštěvu. Tvůj děd Ed :-)

povídky tu čte jen málokdo...taky se jim většinou nevěnuji, na ty tvé jsem narazil náhodou a baví mě...reklamou je jen vytrvalé čtení jiných autorů a komentování u nich, třeba ti to někdo oplatí.

Můžeš mi říct, proč tedy skoro nikdo nečte ty Příhody strýce Františka (Šachy, Borůvky), když jsou jasně nejlepší? Fakt bych rád věděl, proč. Je to tématikou? Nebo něčím jiným? Jsem z toho janek.

ženy délka neodrazuje :o)

To bych taky rád věděl. (Vím, ale dělám, že nevím :-) ) BTW, Ty máš teda sprint... Díky Tvůj děd Ed :-) P.S. Jsem zvědav, co na to řeknou ženy. Pokud si to některá přečte. (Ale snad ano, aspoň délkou by je to nemělo odradit.)

ta gymnastika s očima se mi líbí... a proč tedy pláčou? :o)