Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLoutkové divadlo
14. 11. 2008
5
12
2264
Autor
Patcheesa
vyzrála jsem nad kořalkou
a dozrála pro víno
červené
červené
červené
neházej kamenem
raděj zahřej mě
ve svých dlaních
a do panenek (očí)
mi vytetuj vzorec
pro lásku
Maňásku…
a já Marioneta
na provázku
nenech mě viset
nesouvisle
myslet
přelet…
přeletět přes
údolí stínů
do údolí šera
jsem chtěla
raděj mě pohlť
ve svým objetí
a kdo je dnes
hrdinou?
a kdo je obětí?
já Marioneta
na konci léta
už dál nenech
mě viset
nesouvisle
myslet
přelet…
nad kukaččím
hnízdem
mě dneska
zase bolí
jako osten
zapíchnutý
v břiše
tak už tiše
už jen tiše
nechávám se
slyšet:
,,život je to klišé“
12 názorů
Květoň Zahájský
04. 05. 2009
pro úsečnou formu mám slabost... tady to pěkně zní, pěkně to drží pohromadě...
asi po desiatich versoch som sa stratil. skusim sa vyspat a zajra mozno skusim znovu:-)
nehoruji pro tyhle dlouhé básničky s krátkými verši, ale tady by to snad ani jinak nešlo... a ve svařeném víně je pravda převařená? :-)) */
aaach jo... tak u vás září slunce, jo? Ostrava je zahalena v šedi... nicméně večery jsou pěkné... s tou lahvičkou, budu muset dneska doplnit zásoby :)
vindal drámo
14. 11. 2008
Johance: intuice. Do Vánoc budeš napjatá :). nee..Díky za návštěvu a tipec skřipec :)
děkuji Vindy:). poslyš, úplně to zní jakobys tady seděl ještě pořád od včerejšího večera se skleničkou a lahvinkou vína... mimochodem nemáš ty náhodou nějakou kouzelnou lahev, která nikdy nekončí? to by nebylo vůbec špatné...:)