Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seslova
02. 08. 2001
6
0
1732
Autor
olivierek
Na louce větrem hnaná stébla trav
a kvítky v nich -
Slova omamná a vonná.
Do nedohledna rozvinutý čas
a ticho knih -
Slova ponurá a němá.
Po listu papíru rozvlněný had
jenž si není jist -
Slova škrcená a plachá.
V černé chvíli náhlá výzva v zápas
a hvězdný svit
Slova napjatá a těžká.
olivišku, konečně jsem tě lapla, tak jak ty jsi mne tenkrát přivolával od teho splavu, copak jsi už zapoměl, konečně mi nikdo nezakáže si s tebou psát a dal jsi mi tenkrát tu atresu -
do PC , v noci jsem ,zrovna dnes vzpomínala a nevzpoměla si, myslela jsem, že už tady nebydlíš?
OVEČKO , pamatuješ ?:-)*
ZAPAL ČERVENOU SVÍČKU A ČTI !
toto je srdce někoho jiného, člověka, kterého
bude Prosebník Milovat a Toužit po něm
Představuji si ho před Sebou
Láska , kterou k němu Chovám
roste tímto plamenem, Hoří jako
toto světlo a Jsem stále k němu
Přitahována.Velká je Láska, kterou
v Sobě k němu chovám
Jeden je přitahován k druhému.Taková
je jejich láska, že všichni vnímají jejich
vzájemnou přitažlivost.Tato svíce hoří a
přitahuje je stále blíž k sobě
mocné je přesvědčení, myšlenka trvá
dny jsou dlouhé, noci plné přání
to je být Jeden,spolu neboť
nenajdou klid, dokud nebudou
vedle svých tužeb-sloužit,žít-
-nezemřít Nemůžu odolat bez jeho
přitažlivosti, na odpor už Nemyslím
Přeji si aspoň v myšlenkách plout s ním
po proudu k němu na konec cesty
tam kde slunce vstává bude Moje láska se Mnou
tam kde slunce zapadá, tam bude ON
na pokračování Nemám právo,
a Bojím se žádat o souhlas
Je o velký člověk
Já moc Maličká
a nevhod Narozená
jsou tam moc silná slova
kdyby se splnila,to bych
kvůli němu nechtěla
vím, že On taky ne !:-)))
Mámalibor - to je úžasný - lapám po dechu a nevím co si myslet - nevím co napsat - Nevim kdo je ON - u Tebe sem nikdy nevěděl - Kdo jsi? Raději bych se Ti vyhnul ale je v Tobě něco podivného - To mě přitahuje. Trochu mě to přitahuje ne moc. Proč jsi taková? Směješ se a mrazíš. Miluješ? Nenávidíš? Jsou ty emoce, které svěřuješ svým slovům skutečné a nebo jsi herečka? Nic o tobě nevím a to mi vadí. Trochu mě to vadí ne moc. Může si být Tebou vůbec někdo jistý? Dovolíš mu to? Vábí mě Královny - bohužel stává se někdy, že se k jejich vůli v nejistotách utápím. A proto radši trochu, ne moc!
Děkuji Ti Mámalibor za příspěvek je impozantní :-).