Vykročení ze zajetí stínů.:

54.


Neodvracej ode mě svou tvář
pro Tvou krásu něžných křivek
pro tu hebkost Tvého srdce
pro To vše se nechám pranýřovat
sám sebe položím na oltář
abys zaslechla z útrob mého srdce něžný hlas.
Tak konečně vykroč ze zajetí černých stínů
tak konečně projdi zlehka kolem záře Cherubínů
ve vlastním světě plných nejtajnějších přání tužeb
už vyzráváš v dospělou tu ženu.
Já jsem jen v úžasu a tak moc tvůj
i Serafové teskně pějí a pláčí jako velký zástup
jako převeliký Boží chór.
Jejich slzy jemně kanou z nebes
a svlažují nás svým mocným krásným, něžným stínem
a mi stojíme pod jejich ochrannými křídly
pod mocným rudým baldachýnem.
A ty jsi má křehká, něžná Psýché ta nejkrásnější
spozemšťanek tak naši lásku vroucně střeš a opatruj.