Pohádka o Lásce (nejen pro malé)

V malé kleci z hadích ocásků (těch chřestivých, co zvoní) sedí Láska a čeká, až vyroste. Řekli jí totiž, že je moc malá a všechny ty Nemoci, Lhostejnost, Zloba, Lži (a spousta dalších, co se jim říká Neřesti), co jich jen ve světě je, by ji zadupaly. Láska neví, co to znamená zadupat, na to je koneckonců ještě moc malá, ale protože jí to řekla maminka Dobrota, věří. A čeká, až vyroste. Protože pak sebude všech ( a všeho, to se rozumí)dotýkat malými prstíčky a hladit a všichni (a všechno, to se ví) budou rádi a budou se mít rádi a Láska poroste. Ale to až za chvíli, až bude trošku větší. Takže teď musí hodně jíst a sbírat síly § hlavně ze sluníčka, ale i jinde, to dá rozum - aby byla rychle velká a mohla dělat všechny ty hezké věci, na které se už teď moc a moc těší, dokonce víc než na zmrzlinový pohár a řetízkový kolotoč. A tak Láska jí zmrzlinové poháry se šlehačkou a cvičí a má radost ze sluníčka a ze světa. My ji budeme mít taky, až ta malá, ještě celkem hloupá a naivní Láska vyroste. Už aby to bylo...