Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJó, láska...
Autor
Kastel
tvorba pod násilným tlakem hormonů.
Bouřka
Sedíme v pokoji
klopíme zrak
Nad námi prolétá
bouřkový mrak
V podobě hádky
snáší se níž
Povídám holka
s Tebou je kříž
Ona jen zaječí
“ty trapnej blbečku
to Jarda od vedle
to je chlap-panečku !”
Dál blesky kmitají
v podobě slov
Pod střechou chvěje se
dřevěný krov
Po chvíli na sebe
zase se zubíme
V pohodě poštěkat
my dva se umíme...
Hanilka
Vlasy má v barvě obilí
oči jak Kaspické moře
Ústa jí kmitají co chvíli
tak trochu se mnou oře
Mě to však vůbec nevadí
protože není hloupá
vždycky mi skvěle poradí
já jsem jen hloupoučký Stoupa.
Je to zvláštní ...
Byla jsi se mnou a už tu nejsi
a nikdy víc už nebudeš
Byla jsi se mnou a už nejsi
a vlastně nevím s kým teď seš
Cítím tvou vůni na polštáři
na sklence rtěnka co nejde smýt
Chybí mi úsměv na tvé tváři
pomalu chladne zvláštní cit
Zvonek je němý - nepřicházíš
v zrcadle chybí odraz tvůj
Ve dveřích víc už nezazáříš
studený, prázdný je byt můj
V předsíni věšák - jak strom v zimě
smutný a holý bez šatů tvých
Byla´s - a nejsi víc už při mě
v uších už nezní mi tvůj smích
Zbylo pár fotek a na koberci vlas
hodně či málo za rok a půl ?
možná že někdy potkáme se zas
pořád však budu stejnej vůl
Dík
Dík za každou chvíli s Tebou
Dík za Tvoje úsměvy
Dík za to že´s nespěchala
když byl jsem trochu nesmělý
Dík za cesty autobusem
Dík za to že´s jezdila
Dík za to že´s s rámusem
své názory bránila
Dík i za to co´s mi dala
Dík že toho bylo moc
Dík i za to že´s mi psala
a za každou krásnou noc
Dík za smažák co se připek
Dík za tvoje vaření
Dík za to že každý vtípek
Tvoje ústa promění
Dík za všechno co´s nechtěla
Dík za všechno co jsem ti dal
Dík za to že´s byla skvělá
když jsem hloupě na svém stál
Dík za ústa na mých ústech
Dík za tvoje hlazení
Dík za spory při nákupech
a za Tvoje škádlení
Dík Ti za to že jsi byla
Dík za to že stále jsi
Dík i za sny co jsi snila
a teď za můj život psí.
Dík za všechno co jsem popsal
Dík že toho bylo víc
Dík za krásno co jsem dostal
nezbylo mi z toho nic.
Tři hodiny ráno
Jsou tři hodiny ráno a já nemohu spát
dívám se na tvá zavřená víčka lemovaná hustou alejí řas
na tvé čelo pokryté maličkými krátery pórů vzniklých teplem nevětraného pokoje
něžně zdvižený nosík dlouze vdechuje a vydechuje pozůstatky před chvílí ukončeného mejdanu
Jsou tři hodiny ráno a já nemohu spát
dívám se na tebe a marně přemítám kdo mě sem prsk
všichni už odešli a mě k tobě něco připoutalo - bylo to daleko silnější než moje vůle
vypité víno, zpočátku nenápadné pohledy, které postupně vystřídal gejzír až příliš nápadných
doteků
Jsou tři hodiny ráno a já nemohu spát
na tvůj dolní ret dosedla moucha a začala se čistit - asi samička
podsouváš dolní ret pod horní - moucha s nervózním bzukotem kmitá křídly a odlétá
beru si z ní příklad a pomalu, snad i tiše odcházím - strašně rychle jsi usnula - snad někdy příště