Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTepláky pro Láďu! (nová povítka od Luboše!)
17. 12. 2008
8
14
2050
Jestli už víte že brzo budou Vánoce? Já to vím a mám problém, jak nemám žádné dárky ani pro sebe ani pro syna a vnuci. Horší ale je, že nemám vůbec nic pro Láďu. Ale už jsem to skoro měl ale nevyšlo to. Totiž tepláky. On si tuhle Láďa stěžoval, že jak sjel po zadku po střeše tak si rozthl svoje památeční tepláky s gumama na nohy a že s tím musí po vesnici chodit jak záplatovaný truhlík. Tak jsem hned udělal nápat!
Řekl jsem si: Luboši, tepláky! To by byl ale výborný dárek pro Láďu.
Šel jsem domů a prošacoval skříň, jestli tam nějaké nebudou, ale měl jsem tam akorát ty svoje jedny jak je nosila ještě nebožka. Ty jsem mu nemohl věnovat, jak k nim mám takový ten citový vstah. Tak jsem se rozhodl, že Láďovi ty tepláky koupím. Ale ne ve frcu ale v praze jak na to mám! Nám totiž zvětšili důchot. Tak jsem se na to hned vyfiknul, abych v praze neudělal ostudu.
Vzal jsem si: Ty tepláky po nebožce (protože jsou moderní a v praze se v nich zapadne), vatový kabát, dřeváky, pleteného kulicha a ešus. V ešusu byly peníze. Ešus je z kovu a je to takový malý příruční trezor.
A když jsem byl oblečený, tak jsem jel.
V autobuse bylo hrozně horko a hned jsem usnul a probudil se až v praze. Tam bylo obchodů! Hned jsem se mezi nimi ztratil a všichni na mě koukali a usmívali se a já se taky usmíval jak jsou milí a usmívají se. Pak ke mně přišel takový Pepík a řekl : Pane máte dobré boty a fajn čepici.
Tak jsem byl rád že mi to pochválil a dal jsem mu několik kaštanů na památku.
Pak jsem objevil obchod a ten obchod se jmenoval Hugo bos. To se mi líbilo, jeden můj kamarád se jmenuje Hugo. Ale nosí boty. Vstoupil jsem a oni se na mě zamračili.
A já řekl: prosím jedny tepláky jak mají dole tu gumu a jsou moderní.
A oni řekli: A pane jakou byste chtěl velikost?
A já řekl: aby to bylo na Láďu.
A oni řekli: A máte vůbec peníze, pane?
A já jsem vzal ešus a vysypal ty peníze na zem. Ale ony to nebyly peníze, byly tam sušené houbi jak jsem je tam dal a pak na to úplně zapomněl.
Rychle jsem něco vymyslel a řekl jsem: Tohle jsou jako peníze. Je to cenné jak je to z lesa a dává se to do polívky.
Ale oni mě hned vystrčili ven a bylo to. Tak jsem si alespoň v parku snědl chleba se sádlem, podíval se, co pražáci vyhodili do košů a nakonec jel domů ve stopu jak vezl hnůj. Bylo tam teploučko.
Tepláky sice nemám ale to nevadí. I bez tepláků bude Láďa Láďou.
Ahoj!
Řekl jsem si: Luboši, tepláky! To by byl ale výborný dárek pro Láďu.
Šel jsem domů a prošacoval skříň, jestli tam nějaké nebudou, ale měl jsem tam akorát ty svoje jedny jak je nosila ještě nebožka. Ty jsem mu nemohl věnovat, jak k nim mám takový ten citový vstah. Tak jsem se rozhodl, že Láďovi ty tepláky koupím. Ale ne ve frcu ale v praze jak na to mám! Nám totiž zvětšili důchot. Tak jsem se na to hned vyfiknul, abych v praze neudělal ostudu.
Vzal jsem si: Ty tepláky po nebožce (protože jsou moderní a v praze se v nich zapadne), vatový kabát, dřeváky, pleteného kulicha a ešus. V ešusu byly peníze. Ešus je z kovu a je to takový malý příruční trezor.
A když jsem byl oblečený, tak jsem jel.
V autobuse bylo hrozně horko a hned jsem usnul a probudil se až v praze. Tam bylo obchodů! Hned jsem se mezi nimi ztratil a všichni na mě koukali a usmívali se a já se taky usmíval jak jsou milí a usmívají se. Pak ke mně přišel takový Pepík a řekl : Pane máte dobré boty a fajn čepici.
Tak jsem byl rád že mi to pochválil a dal jsem mu několik kaštanů na památku.
Pak jsem objevil obchod a ten obchod se jmenoval Hugo bos. To se mi líbilo, jeden můj kamarád se jmenuje Hugo. Ale nosí boty. Vstoupil jsem a oni se na mě zamračili.
A já řekl: prosím jedny tepláky jak mají dole tu gumu a jsou moderní.
A oni řekli: A pane jakou byste chtěl velikost?
A já řekl: aby to bylo na Láďu.
A oni řekli: A máte vůbec peníze, pane?
A já jsem vzal ešus a vysypal ty peníze na zem. Ale ony to nebyly peníze, byly tam sušené houbi jak jsem je tam dal a pak na to úplně zapomněl.
Rychle jsem něco vymyslel a řekl jsem: Tohle jsou jako peníze. Je to cenné jak je to z lesa a dává se to do polívky.
Ale oni mě hned vystrčili ven a bylo to. Tak jsem si alespoň v parku snědl chleba se sádlem, podíval se, co pražáci vyhodili do košů a nakonec jel domů ve stopu jak vezl hnůj. Bylo tam teploučko.
Tepláky sice nemám ale to nevadí. I bez tepláků bude Láďa Láďou.
Ahoj!
14 názorů
Lizaaklarka
30. 04. 2010
ja proste tydlencty Tvoje pofitki desne myluju.. pac jako se skorem blizis k moji gramatycce.. cos se tady da rict wo malokom.. cili se budu tesit.. este na povitsero takovychto skvostnych pocteni.. pac jako ses fucktycki dobrej. A ja se us desne tesim.. as budu taki takovadle duchotkine.. a budu umet takhlenc krasne psat.. pac to ma hlavu.. patu.. i koule.. ach..:-)*
Myslivec Luboš, 73Kg, 174cm,mušství 17cm
22. 12. 2008houby_nasla
18. 12. 2008Honza_Princ
17. 12. 2008
Nojo, když já mám načtenej jenom nadpis :-) Dál to nešlo ) Ale důchot je taky dobrej, to zas jo )