Prchlavá skupenství

Vánoční čas je v každém z nás... a ve mně sedmička červeného umožňující mi stachanovský výkon při předvánočním úklidu, nepřestávám... keep it real

Sláwku, to víš, někdy mi to mé "ego" trčí zcela nekontrovatelně (a určitě nejsem sám) :) Jinak s přitragičťováním osudu problémy nemívám, spíš naopak. V tomto textu se "společná pravda" odráží v mém splývaní s hmotným okolím - mluvím-li tedy o rozpoložení svém, popisuji tak zároveň i náladu zcela neegoistické řeky (a střechy). Ale chápu, kam míříš. Hlavně prosím tě nepřestávej chlastat, to bych na svědomí mít nechtěl :))

byť je výstižný, mrazožeh asi nezkousnu... a trošku méně "já" by mi v tom slušelo. Ne že by to nemělo být o tobě a z tebe, vyvzdělit se je třeba - jen méně manifestačně trčet egem. Netvrdím, že je to snadné, ale účinek ani smysl textu přece není ve tvém tragickém osudu, ale v možnosti sdílení společné pravdy... jéžiš, už nesmím chlastat... a zapomněl bych dodat, že to jinak vůbec neni špatný ;o)))

Vyrostl jsi...

Můj nepatrný podíl mě těší... Je fajn si zase tady po dlouhé době přečíst něco, co není ztráta času. #!

ano, b.rrr_ouku!!! shluk slov vedoucí do neznáma ... tos vystihla nádherně :) ... na tu stékajíci střechu se zeptej pana Vio,... ten jí taky viděl.