SeXtina

Jak vzruší chřípí závan tvojí vůně,
jak krutě pálí touha po tvém těle,
to srdce prostě nedá chvíli klidu.
Tvé vnady poduškou jsou pod mou ruku
a lůno hostí moji šťastnou hlavu.
Spi, lásko, ráno najdou tě má ústa.

Tak sladká slova říkají tvá ústa,
že line se z nich jasmínová vůně.
Má ruka hladí milovanou hlavu
až skončí na tvém rozpáleném těle.
Svou dlaní svírám tvoji hebkou ruku
když odpočívá na mé v chvíli klidu.

Jak mohl bych tu ležet jenom v klidu
když na dosah jsou tvoje horká ústa
a v klíně cítím nepokojnou ruku?
Tvé vyznání je parfém vzácné vůně
jenž probouzí mi žádost v celém těle
a zamotá mi důkladně mou hlavu.

Do klína tisknu kučeravou hlavu –
ne proto, aby spočívala v klidu,
však horkost aby vzbuzovala v těle.
Kol kousku mého sevřela se ústa
a šíří se ten známý pach (či vůně?)
když do tvých hlubin vložím svou zas ruku.

Po uklidnění pohladím ti ruku
a polaskám tvou usměvavou hlavu,
z níž cítit je tvá neomylná vůně.
Po chvilce odpočinutí a klidu
zas propojí se v touze naše ústa
a mráz se s horkem snoubí v našem těle.

Už ležím na tvém roztouženém těle,
a do klína ti vkládám svoji ruku –
do svého znovu pozvu tvoje ústa,
když za vlasy si přitáhnu tvou hlavu.
Můj nástroj ovšem nezůstane v klidu,
vždyť síly dá mu tolik tvoje vůně!

Tak v centru těla držím tvoji hlavu
(a nechci ruku ponechávat v klidu)
tvá milá vůně plní moje ústa.