Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOkřídlenky (23)
10. 01. 2009
17
12
3544
Vyjmout své oči
utnout uši
vnímat jen rady v mozku dlící
je marné
nikdy nepřehluší
člověk své srdce
zpívající...
12 názorů
jejdavilda
12. 01. 2009
...plačící a řvoucí a kňučící a smějící se a a a .
Co to srdce vše dovede. JJ, přehlušit se nedá. Leda na chvíli frťanem.
Hezky napsané.
Ed :)
Každé vyznání je jistým způsobem úlet! Člověk zapomíná naopatrnosz a odhaluje své ledví...;o)
Takže ber to jak chceš...
Jarmila Moosová Kuřitková
10. 01. 2009
Svatá pravda! Já se snažím zas porozumět matice a nějak se mi to pere s mými básnickými sklony. No, a pak vznikne třeba tohle:
Mé srdce, prázdná množina,
se touhou plnit počíná...
Mé srdce, prázdná množina,
Tvé prvky v sobě má!
Od - až k + nekonečnu
se táhne širý srdce lán,
na něm si pěstuji svou slečnu,
co v nekonečné lásce mám...
Jsi elementem všech mých přání,
krásným snem, co mé srdce sní,
a od svítání do svítání
i štěstí prvek jediný!
To je úlet, co?