Snad budeme žít věčně

Klub osamělých srdcí mě neláká
já raději chci potkat tuláka
co po hvězdách si světem šel,
a našel tu, co najít chtěl.
Pak v torně jenom chleba skývu
za zrcadlem v zemi divů
spolu objevíme Modrou zem,
než prolítnem se vesmírem
v ohňostroji barev krásných
prožijeme lásku, žal, smích.
Až jednou rozpadnem se jako kometa
střípky té lásky spadnou do světa
pak sezobou ji zpěvní ptáci
vždyť na zemi se nic neztrácí.
A tak, co svět světem bude stát
už navždycky to bude znát
že našel jsi mně a já tebe
že našlo nás peklo, ale i nebe...