Stýskání

Dnešek se na mě mračí, jako už tolikrát, chce se mi brečet, chce se mi smát, nemám ale s kým, jsi daleko a přitulit se k tobě nelze, snad jen ve vzpomínce na vychladlý pelíšek, kdy pel ti vítr setřel z pod víček a já tě políbil. Ztěžka teď se mi píšou tyto řádky, je to obehraná písnička, tak proč se mi do oka tlačí slza? Koukám do akvária a toužím být rybičkou, třeba tou namodralou, připadám si děsně neohrabanej, když je vidím – přál bych jejich ladnost mým slovům, to když mi brečíš a já nevím co říct…Miluji tě, potřebuju tě, nenechavej mě bez tebe žít, spíš živořit…Dnešek se příliš moc mračí, miluju tě, miluješ mě?