Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDveře
04. 03. 2009
13
13
3818
Autor
Muamarek
V pantech zapadlé,
snad nevybočí
z rytmu kalných rán…
Lehce nasládlé
tou smůlou v očích,
svléknou bez zábran
dřevo z paží svých
a skelným pohledem
pozorují sníh,
co v oknech dovede
tančit k padnutí…
Z ledních kocovin
jizva na chuti
bolí – kdo co ví?
Občas zavržou,
když někdo vkročí
bezradný a sám…
Pravdu šeptem lžou
snům do obočí,
klíč vše zamyká
do ticha všech tich
a znovu na západ,
v klice zazní smích,
zrezlá atrapa
dýchá do dlaní…
Něco ukrývá,
nejspíš pozvání,
cosi ulpívá
v nehtech pod lakem…
Dírka klíčová,
prázdno, tma a svit,
byt je bičován,
pozor, zastavit,
pomazlit a spát…
Cit je lynčován,
blázne, tmy se bát…