přeludy v lijáku: zvuky hlasy kroky

po silnici neprojelo jediný auto mraky na obloze byly úplně černý a těžko rozpoznatelný jako obrovský zrádný šploucháky hluboko v řece často jsme tudy kráčeli dlouhýma krokama rychle zkušení lovci kličkovali jsme davem neviditelní nikoho jsme se nedotkli pružní ani o krok jsme nezpomalili tuhle hru mám pokaždý ze všeho nejradši ty jsi dycky jakože artista a já zlodějka držíme se za ruce riskujeme životy rovnovážní a sebejistí vládci pohybu tenkrát ale neprojelo po silnici jediný auto kráčeli jsme těma dlouhýma krokama vedl jsi mě za ruku a najednou mi bylo tak úzko tak svíravě úzko strašidelnou předtuchou že mě zavedeš do deštivýho lesa tam se ostražitě vypaříš a necháš mě bezprizorně se loudat v bílejch keckách podmáčeným mechem