Opatrně je to ještě horší než s Radůzem a Mahulenou. Nějak mi ty nezilidské vzhahy nedají a nedají pokoj...

 

 

Tristan a Izolda

 

Tristan tristně mlčí.

Izolda se krčí.

Zas napila se z poháru

pak pohlédla na Báru.

 

I Bára po Izoldě šílí.

Tráví teď spolu každou chvíli.

Tristan věren svému meči

nejprv nedal v lidské řeči.

 

Až meč mu začal rezivět

tu domyslil si význam vět.

Tristně lká nad pochvy ztrátou

sklenku pije dnes už pátou.

 

Když šestou sklenku do dna sál

co bude dál se nenadál.

Na dně sklínky vášeň plála.

K Markovi ho připoutala.

 

Marek, Izoldin král a pán

Též Izoldou byl oklamán.

Jak hořce spolu smáčí líc

i Marek náhle cítí víc….

 

Tristan je mužný silný rek

Kdopak by to byl do něj řek?

Jak mu svaly v těle hrají…

Už jsou spolu v sedmém ráji.

 

DOST! Proklínám lásky grály

jež ty vztahy zamotaly.

Víno míchané s magií

odzbrojuje a opíjí.

 

 

---