Měla to býti balada...

Už jen někdy se vydávám na procházky
našimi městy vesnicemi a osadami
ale málokdy k putování na strmé vršky
nestačím s dechem a nohy mi neslouží
ač setkání s moudrými lidmi to zaslouží.

V plenéru obdivuji spanilé lesy a potůčků zurčení
úžasné přírody znění a její zakomponované ladění
jak nicotný je rozměr lidský a jeho chabé sdílení
při objevování a poznávání pravdy a falše vnímání
vše kolem mne ušlechtilé linie nepotřebují krášlení.

Unešen fantaskností a rozmanitostí okolní krásy
marnivostí a groteskností naši naděje i spásy
plánovité pustošení a znečišťování rodné planety
učme se od nesčetných fauny i flóry společenství
jak bláhové a směšné je i mé hvězd přepočítávání...