Quadragesima quarta

Myslí si dušička má,

že nade všechno je láska?

Přemýšlela vůbec někdy o tom, že kromě Boha jsem tu i já?

Kamínek na cestě,

jak smutně hledí

vypráví mi, stejně jako tobě o těch co jej míjeli

Mineš během chvilky roubenou stavbu a pak se bortíš do velkého kráteru,

Máš postrádat zbytek svých let.

Odejdeš na poušť, nikdo tě tam neočekává,

Kráčíš do Betsajdy, nikdo tě tam nevítá

Přijdeš k jezeru a čekají tam na tebe,

Přicházíš zemdlený a lid na tebe plive.

Proč se ti Pane tak zle odměňujeme?