Pohled z okna

Kouknu se z okna a vidím spoustu špíny,

vidím moře lidí, co nechápou mé rýmy,

kouknu se do nebe o něco víš,

už chápu, že každý člověk má svůj rub ale i líc,

podívám se dolů a vídím neřest lidstva,

vidím lež a vidím závist, slyším hlasy Krista,

co se dnes děje a proč se svět mění,

proč to co včera všem vonělo, neska smrdí,

každý člověk se dnes cítí, jako ametyst mezi štěrkovýmy  kameny,

jako zlatý měsíc, mezi stříbrnými hvězdami,

končím svůj pohled, již nemám sílu koukat dál,

bud jsem literární blázen a nebo král.