Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZmoklá ulice
Autor
Estrella*
Noc zavoněla zmoklou ulicí
A já pod černým nebem jsem stál,
Hvězdu po hvězdě tak neskonale zářící
Toužil jsem vidět ve tvých očích, to jsem si přál.
Na římsách starých domů je pouhá prázdnota
Oděná v nejkrásnějších šatech.
Ach Isabel, jak krásná je tvoje nahota!
Ručka, pramen vlasů, kapičky deště na rtech.
Celý rozechvěný tou touhou dotýkat se
Klopýtám vstříc tvým oknům.
Něžně zaklepat na tabulku skla rukou, co se třese.
Za květovanou záclonou se objevila Moje paní
Múza, co něžností mě blázní!
Po celou noc, až do svítání.
Černý pramen vlasů spadl na nahá ramena
Už mám křídla, už jsem na plachetnici
Ona je oddaně na mé hrudi schoulená
A lásky zpěv se rozléhal kdesi až dole na ulici.
Nastoupila na moji plachetnici
Spolu poletíme, Isabel!
Do země nezemě, jako dva zbláznění milenci!
Jsi moje múza, můj anděl.
Noc zavoněla zmoklou ulicí
A já jak blázen znovu čekám na hvězdy.