Zatímco ještě jede

 Jeli v autě

a stáda slepých koní

přebíhala neznatelně přes oblohu

v podobě mračen

- a musíme koupit taky kuře

kuřata úplně zmizla -

 (kdesi daleko na severu, v nedohledných

solných pouštích se tyčí do tušovitého

nebe pomník poslednímu kuřeti)

- podívej se toho vola!

Tak kam jede?!

A kdy ty se začneš konečně učit k maturitě?

Čas kvapí -

 (a hodinky, roztavené odpoledním slunečním žárem

se postavily

na pavoučí nožky svých ručiček

a vydaly se zvolna zrychlovaným tempem

ku svému cíli

ťap ťap

ťap ťap ťap

ťap ťap ťap ťap)

- a jedna paní prej tuhle nechala stát

kočárek s dítětem vedle kontejneru

a pak s ním nastoupila do tramvaje

a dítě řve

a ostatním už to vadí

a prej paní vystupte

nebo s tím něco dělejte

kdo prej to má poslouchat

tak vona to dítě rozbalí

a co byste řekli

krysa

vlezla mu pod peřinku

a úplně mu ohryzala nožičky

Prosím tě, drž už hubu -

 (z příkopu v tu chvíli  dovádivě

vystrčilo hlavičku jedno ze zabitých

umučených a zneužitých dětí.

Vidí, že už nejsou daleko)

- a sousedka vykládala

jedna její známá kuchařka

viděla prej v noci na zahradě vojáky

ve světle ohňů chodili v průvodu

zpívali takový jako děsně hluboký chorály

a nosili taky nějaký uříznutý hlavy na kůlech

a ona věděla, že jako mají hlad

a nechávala jim zbytky od jídla

hrozně se jich bála

To víte, psi to sežrali

a slepice

Pak ji vodvezli

dělala prej fantastický štrůdly -

 (v tuhle chvíli je už okolní krajina

jen jako kulisa

nikdo z nich ale nevidí

že je to jenom namalované

pohyblivého tu není nic

kromě té divné klece na čtyřech dutých gumách)

- a u Franty v závodní kuchyni

prej jedna mladá kuchařka neměla koupelnu

a chodila se koupat po šichtě do samočinnýho

varnýho kotle

vždycky si prej zapřela víko vařečkou

a jednou tu vařečku nějak vyrazila

nebo co

zkrátka ráno přijdou: Kotel pracuje

tak ho vodevřeli

uvnitř nějaký rozvařený hadry

a najednou ti z toho vypluje ruka

zavolali na to komisi...

Ty vole, kam to...!!!

A dál je zpomalený film: náraz  auto vyhodí bokem, utrhne se jedno kolo a pomalu, pateticky odlétá stranou. Vůz se plavně natočí  na  bok,  zadek  se  vymrští  a  auto  se v oslnivém kotrmelci roztrhne  na dvě poloviny. Sklo  a chrom nárazníků připomínají kapičky  vody ve fontáně.  Obě části auta  něžně ulehnou na vozovku a s  doprovodem jemně tlumené detonace je zabalí plameny do purpurového  sametu. Všechno už je klidné, jen cáry ohně mlčky tančí do výše. Nejmrtvější ze všech jsou slova, která  si řekli od začátku  jízdy do tohoto okamžiku. V autě je člověk sám.