Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlunce a bonton
13. 06. 2009
1
10
983
Autor
OffTheLip
Časem si vykovám z El Pasa hrob,
nad kávou zapláču uprostřed vět,
s chlastem se srovnám, když přesáhnu strop,
nebudu kuře už, budu medvěd.
Časem mne omrzí předstírat klid,
odplata nastane pro vážené,
se sklenkou v ruce své moře kalit,
právě když vír loď na svah žene.
Spláchne se myšlenka, potopí sloup
a rez pak uschová pokladů pár,
poslední z pozemských tužeb a zhoub
klesá a lapí už náladu már.
Lahodná směs pálí, oheň dusí,
do zad zarývá změť háčků drobných,
ejhle zde cynika, právo jdu sít,
ne šípem do hlavy, zvykem "rovných".
Pagoda osvětlí pole růží,
dveřmi právě prchá nám ven spirit,
vprostřed Asie teď na oslu žít,
slunce a bonton, chtěl bych vysvětlit.
Lyrika vtírá se oknem na sál,
zpovídá vesele nejslabší klín,
spirit se přiblížil, oheň nasál
a dušen přiřknul že nesnáší blín.
Pak vpravil do nosu tisíce par,
s lehkostí odletěl do svých strání,
kde ráno posnídal slaný čedar
a pokračoval v svém umírání.
Časem si vykovám z El Pasa hrob,
pak na něj položím z Tokia květ,
své poselství sbalím pod malý bob
jenž se sklenkou rumu obletí svět.
nad kávou zapláču uprostřed vět,
s chlastem se srovnám, když přesáhnu strop,
nebudu kuře už, budu medvěd.
Časem mne omrzí předstírat klid,
odplata nastane pro vážené,
se sklenkou v ruce své moře kalit,
právě když vír loď na svah žene.
Spláchne se myšlenka, potopí sloup
a rez pak uschová pokladů pár,
poslední z pozemských tužeb a zhoub
klesá a lapí už náladu már.
Lahodná směs pálí, oheň dusí,
do zad zarývá změť háčků drobných,
ejhle zde cynika, právo jdu sít,
ne šípem do hlavy, zvykem "rovných".
Pagoda osvětlí pole růží,
dveřmi právě prchá nám ven spirit,
vprostřed Asie teď na oslu žít,
slunce a bonton, chtěl bych vysvětlit.
Lyrika vtírá se oknem na sál,
zpovídá vesele nejslabší klín,
spirit se přiblížil, oheň nasál
a dušen přiřknul že nesnáší blín.
Pak vpravil do nosu tisíce par,
s lehkostí odletěl do svých strání,
kde ráno posnídal slaný čedar
a pokračoval v svém umírání.
Časem si vykovám z El Pasa hrob,
pak na něj položím z Tokia květ,
své poselství sbalím pod malý bob
jenž se sklenkou rumu obletí svět.
12.6.2009
10 názorů
opravdu konstruktivní a přínosná kritika. Člověče, co ty máš za školy, prosímtě?
ne, věc se má tak, že jde spíš o to...že když už bych se ocitl vprostřed Asie na hřbetu osla, jistě by mi vadil přílišný sluneční svit (tamější intenzita je poměrně dost vysoká) a zcela jistě bych pohrdl jakýmkoliv bontonem či společenským katechismem, protože právě tam by mi rozhodně zapotřebí nebyl.
Nechci rozebírat každé slovo. Ale Bonton je v názvu, je to jen okamžitým nápadem vzniklé "pars pro toto"?
zajímavá úvaha, proč jsou tam zrovna ta slova, co tam jsou. mohl jsem vybrat jiná, aby to bylo celé úplně o něčem jiném, že?
hm...tak určtitě zajímavý, ale dneska na to nemám, takže se ještě musim vrátit...
takže zatím:)