Jižní Čechy

Nevím, proč lidé nevídají krásu, ale jen to, co se za krásu vydává...

Stín, co ti sedí na tváři,
je tak typicky jihočeský.
Rybníky něžně odráží
má slova: "Vždyť je tu tak hezky!"

Jak šíp přelétlo nad poli
letadlo, které míří v dál.
Tady mne pranic nebolí
a z cest prchají stovky skal.

Z cest? To se ani říci nedá,
vždyť každá je tak voňavá,
když sestru mezi lesy hledá.
A nikdy se tu nestává,

že by pocestný klopýtal
přes kořeny a přes hrboly,
potok nepoznal zlosti kal...
...já stojím s Tebou mezi poli.

Pole na levé, pravé straně
září jak slunko. Zlatě. Jasně.
Klasy mi hebce hladí dlaně...

... otevři oči. Je tu krásně.

---