písní nesloženou v rukou klavíristy

                                                                            Den, kdy přišel anděl do mého pokoje

                                                                     Pohladil po vlasech pozvedl z kolenou

JSEM  písní nesloženou

v rukou klavíristy

ořízkou knih

se zavřenými listy

s příběhem milenců

vězněných v Koloseu

Mluvil mi o docích

A meči  od španělů

V krajině krokodýlů

dostal mne na soucit

a bídu světadílů

černoušků s bulvami

jak řecké olivy

mluvil tak laskavě

a měl plášť ohnivý

a zprvu jsem se bál

toho majestátu

v srdci mém rozpoznal

 kráter jak

po granátu

Chtěl jsem jej uctívat

K nohám mu padnout

Řekl mi ale vstaň

Dřív než vlk uštve laň

Než vlády v demisi

Zlo  s dobrem promísí

Než soudci tě dohoní

Jak mráz květy jabloní

Bože se rozpomeň

Jsi olej v svícnu mém

A já ošklivý hrbáč

Zvoník z Notre-Dame

Co miluje krásu

Šíji má v lasu

má gazela

 v oáze Serengeti

písek a květy

mušky

v  pasti

 rosnatky

tulení mláďata

náruč kosatky

v zálivu subkontinentu

frontový mrzák

žádá rentu

a čas mi tluče

rez sžírá srdce

ač rty mazutem pějí

a uvnitř mé cely

jsou křídla ptáků

a karty z bankomatů

modlí se ke měně

tak bezcenné

podepři  znavené

mé tělo, duši

pozvedni mne

jak prapory

vztyčují vlajkonoši

ať nepadnu pod tíhou

květ se zlomenou lodyhou

dere se k nebi

za sluncem

jsem hrbáč jen ubohý

A TY MÝM PRŮVODCEM