Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vztahový podzim

11. 07. 2009
3
7
1142

Starší básnička, která souvisí s jedním obdobím mého života...

Vztahový podzim

 

Jako čerstvě natrhané kvítí, jako z pouti růže

Jako slunce, co nesvítí, jako ten, co vše nemůže

Jak se cítím,to říct nemůžu, pocitů mám moře

Jako sen roztrhaný na kusy, jako sám na nejvyšší hoře

 

 

Chvíli plakat, chvíli štěstím nevnímat okolí

Po dechu lapat, vždyť to časem přebolí

S někým se najít, myslet si, že jsem jej znala

Potom odejít a vědět, že ani sebe jsem stále nepoznala…

 

 

Kapky vody stékají po okně, vidím svůj rozmazaný odraz

Říkám si, co to se mnou je, vždyť jsem zas starší

Můj život jsem měla tady, teď už zbývá jen ten obraz

Už zjistila jsem, že jsem z tisíců jenom ta další

 

To, že jsem výjimečná, je iluzí

Nechci žít sny, i ty jednou omrzí

 

Sněží a vločky roztékají se po okně, vidím svůj odraz

Říkám si, co to se mnou je,vždyť jsem zas starší

Můj život jsem měla tady, teď už zbývá jen ten obraz

 

 

 

 

 

 

 

 


7 názorů

wow nádhera sama.....

Děkuji:)

limituje tě zvolená forma...jinak souhlas s Norskem

Pro mě osobně má ten obraz symboliku budoucnosti a odraz zase minulosti... Když si pak za tyhle slova dosadíte ten význam, možná přijdete na nový rozměr, jak se to dá chápat:) Ale samozřejmě fantazii se meze nekladou...

Docela dobré celé. *

Norsko 1
11. 07. 2009
Dát tip
Říkám si, co to se mnou je, vždyť jsem zas starší Můj život jsem měla tady, teď už zbývá jen ten obraz Už zjistila jsem, že jsem z tisíců jenom ta další ... to se mi líbilo

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru