Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

kočky

17. 08. 2009
6
18
1644
Autor
Narvah
Prošedivělý muž už asi dvě minuty studoval knoflíky u své flanelové košile jako by se jich nemohl dopočítat. Pomalu pohyboval rty, prsty pravé ruky rytmicky poklepával o opěradlo křesla, na kterém seděl. O nohy se mu otírala rezatá kočka, dalších pět se povalovalo na pohovce před ním. "Budeme jim toho muset dávat víc. Tohle nestačí," řekl prošedivělý muž a pohlédl směrem k zpola otevřeným dveřím do kuchyně. "Víc?" ozval se z kuchyně hluboko položený ženský hlas. "No jo. Ty tři nový sní minimálně polovinu." Prošedivělý muž zvedl kočku, která mu zrovna olizovala lýtko, do vzduchu. Chvíli ji zkoumal pohledem, pak si ji položil do klína. "Jaký tři nový?" ozvalo se z kuchyně nabroušeně. "Ty naše si jich vůbec nevšímaj. Nechaj je najíst. Pustí se do zbytků až když jsou plný," řekl prošedivělý muž, zvedl se i s kočkou ze židle a přešel k oknu. "Jaký tři nový sakra?!" Do pokoje rázně vstoupila zavalitá žena, o velká prsa opírala skleněnou mísu s těstem, v ruce vařečku. Její pohledný obličej lemovaly černé vlnité vlasy, které měla na temeni smotané do jakéhosi uzlu. Postavu prošedivělého muže teď zakrývala záclona. Stál zády k ženě a díval se oknem do zahrady. Rezatá kočka se promenádovala na parapetu vlevo od něj. "Tak bude to?" řekla žena výhružně a dupla nohou. "Vůbec žádný," řekl prošedivělý muž rezignovaně. "No proto," řekla žena, otočila se jako by na nohou neměla papuče, ale boty na podpatku, a zmizela v kuchyni. Prošedivělý muž postával několik desítek sekund u okna. Pak vzal kočku pod břichem a přenesl ji na pohovku k ostatním. Z kuchyně k němu doléhaly duté nárazy. "Je tu strašný dusno," řekl prošedivělý muž a v předsíni otevřel vchodové dveře dokořán. Rychle se vrátil ke křeslu a několikrát udeřil dlaní do opěradla. S překvapeným výrazem těkal očima po podlaze až do předsíně. Se slovy "tááák, dobrý" dveře zabouchl a s přihlouplým úsměvem zamířil do kuchyně.

18 názorů

Narvah
15. 09. 2009
Dát tip
Tak to netuším ;)

StvN
15. 09. 2009
Dát tip
Já jsem ten konec nechyt. Co se tam vlastně stalo?

Janina6
30. 08. 2009
Dát tip
Skvělé. Zvlášť závěr. Asi by se mi víc líbilo, kdyby nešel do kuchyně s "přihlouplým" úsměvem (proč to říkat tak polopatě?), ale třeba jen s úsměvem. Nebo dokonce s vychytralým úsměvem :-)

Narvah
21. 08. 2009
Dát tip
fajn, dík za kritku

klobúk
21. 08. 2009
Dát tip
nic proti autorovy, ale toto konkretne dielo je bud slabota, alebo nieco gënialne a ja som prilis plytky to pochopit.

Narvah
18. 08. 2009
Dát tip
a čemu nerozumíš sue?

reinka
17. 08. 2009
Dát tip
je to první, co jsem od tebe četla a moc se mi to líbí :o))))

neroušek
17. 08. 2009
Dát tip
Taková malá momentka.Tak na pohlednici,dí neroušek.******

Narvah
17. 08. 2009
Dát tip
bezva, dík.

katugiro
17. 08. 2009
Dát tip
konec je trochu zmatený, jak pořád přechází a tak, ale jinak se mi to líbilo z tvých posledních nejvíc * jo, a čárky pořešit

Narvah
17. 08. 2009
Dát tip
ale jo. rozumíš. jak to nemá jádro, tak je to nuda, to je jasný. asi sem neměl všechny hvězdy na nebi

Narvah
17. 08. 2009
Dát tip
njono

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru