Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bůh ví co bude dál

14. 10. 2009
3
3
728
Autor
daja

Slibuji že poslední z řady melacholických básniček.. už musím znít únavně

Zavřel jsi mé dveře, do snů, bez naděje, ža naše stíny, najdou cestu zpět. Relativní štěstí, rovnice bez slitování, a pár mávnutí, co zmizí v opojení bez poděkování. Co měla jsi chtít, není, a co bylo už se jenom sotva změní. Bez emocí, bez lítosti dočti knížku plnou kapitol, o které nestojíš. Melancholická balada bez andělů, bez nápadů, jak přežít zítřejší ráno. Relativní štěstí, rovnice bez slitování, a pár mávnutí, co zmizí v opojení bez poděkování. Vzdálené hlas, co chtěl pomstu, možná. A pak už nic, svíčka dohořívá v odrazu deštivých vzpomínek...

3 názory

wedle_vazy
16. 10. 2009
Dát tip
viz prolog..., prosíííím! :)

bestye
15. 10. 2009
Dát tip
z melancholie je nejlepší se vypsat - občas se to i povede - jako Tobě :c)*

Anetah
15. 10. 2009
Dát tip
některé nápady se mi líbí! a poslední řádek mi připomenul ***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru