Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK.O.U.L.E. / věc / Písátka
Autor
Špáďa
Nejprve prst, co kreslil v prsť,
však vzkazy déšť hned smyl,
pak kámen tvrdý na měkký ryl
a měkký přežil věky.
Též uhlík z popela či křída doběla
zkoušely dějiny psát...
...Až snítka z grafitu do tuhy dospěla,
papyrus přijal je rád.
Duběnky, vitriol, dutý brk ptačí
dodneška vypráví světu,
později z oceli pera se tlačí
do ruk všech písmáků, světu.
Knihtisk či psací stroj, toť revoluce,
písaře nebolí tolik již ruce,
konec je jejich pinožení,
knihy se dočkaly rozmnožení.
Rukopis či dopis žádají pero,
pokrok je plnicí, synu můj, dcero.
Netřeba kalamář, skleněné baňky,
dál hrozí cákance, šmouhy a kaňky.
Hádejte přátelé, čím teďka píši?
Trochu vám napovím: Bojím se myši.
Nové ja mám děťátko,
PC pí-sí písátko!
Však dítka ve škole dál psát se učí,
dopisům osobním jen inkoust sluší.