Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro M.
03. 11. 2009
1
10
981
Autor
Mercuccio
Věnováno jedné kapce z moře, která je milována bohem a nejen jím. Přec by to mohlo patřit každé, která nosí nejčetnější jméno v České republice, věnuji to té mé nejoblíbenější, jíž pár řádků či rýmů nedaruji poprvé.
Veselý výboj projede po tváři.
Od pondělí na mě svítí v kalendáři
sobota a dvanáctka se jménem Máří.
Nepravte, že Vám brada dolů spadla
z toho, že dvanáctého slaví Madla.
Všichni víme, že se jedná o Marii.
Dnes to v básni rozhodně neskryji.
Co mi v úspěšném pokračování básně brání?
Jsou to ty neodolatelné rty patřící Máni?
Z nichž vychazí: Přeji ti hodně zdaru.
Patří Vám velké Ď. Potěšila jste mě, Maru.
Rád bych vytrval s psaním chvilenku.
Básnil do skonání sil pro Majenku.
Radoval se z usmívajícího se sluníčka,
když by mi společnost tvořila Mánička.
Na sobě by měla své oblíbené tričko.
Nelze mlčet. Sluší Vám to, Maryčko.
Co kdyby se objevila v bílé halence?
Dvořil bych se do skonání Marlence.
Bohužel musí připustit Manka.
Není to se mnou žádná selanka.
Těžko mohu být úspěšný seladon
pro zadanou a úchvatnou Manon.
Spatřit na ní černou krajku.
Neráčil bych se dívat jinam
než na okouzlující Majku.
K tomu se bez mučení přiznám.
Mít na okamžik plnou náruč Máji.
Ocitnul bych se na zemi v ráji.
Ta emoce a vášeň u mě roztančí.
Nedokázala to jiná krom Manči.
Moc dobře ví o mně Mančinka,
jak mě potěší s ní chvilinka
strávená. Procházka venku
rozradostnila i Mařenku.
Proč jsem si nedal na stužku?
Nechci nikdy přijít o Marušku.
Věděly by to nejen celé Drahotuše,
ba celý svět o výjimečnosti Maruše.
Doprovodím ji až k domovní bráně,
kde poděkuji za všechno Marianě.
Rozloučení se vzduchem vznáší.
Poslední pohledy dnes věnuji Máši.
Aby věděla, že chci vidět zase Majolenku,
pozvu ji závěrem na dobrého vína sklenku.
Až budeš chtít, všechny plány si zruš
a ozvi se mi. Budu na Vás čekat, Maruš...
EPILOG:
Skončilo pár řádků pro Majdu, na níž si čas vždy najdu.
Neznám všechna synonyma jména, jež nosí tahle jedna žena.
Občas se těžce volí který, mám použít pro oslovení Mary.
10 názorů
Jitulka Květinka
16. 11. 2009Miroslawek
04. 11. 2009Uzená makrela
04. 11. 2009
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje
zemřít pro krásu...
(K Manon nevímproč odjakživa cítím silnou averzi. Ale pořád je lepší než tohle.)
Někde sem čet, že je šťasten ten, kdo může dělat zbytečné věci. Je zde ovšem nebezpečí, že některý básník tolik štěstí duševně neustojí. Zvlášť když věnuje svoji uměleckou svobodu na oltář zacykleného hnidopišství.
Pišta_Hufnágl
03. 11. 2009
Divím se, kolik různých variant má jedno jméno a divím se píli, která musela být vynaložena k vytvoření rýmu na každé z oněch jmen. Bohužel, některé rýmy nejsou povedené, jiné jsou úplně do očí mlátící. Pokud daná slečna skutečně existuje, raději jí tuto báseň nedávej, ale napiš pro ni něco citlivějšího a kratšího, bez patosu k jejímu jménu.