Úvaha, co moc někoho nepotěší...na téma Nekonečko

Nekonečko je dosti neobvyklé slůvko. Ještě neobvyklejší je, použít  „Nekonečko“ pro název básničky. Jistě, zmíněné „Nekonečko“ není svým rozsahem žádná Ilias, Odysseia, Aeneis nebo epos o Gilgamešovi. Spíše naopak! Přesto básnička obsahuje „závratnou lidskou myšlenku“! Možná, se dá souhlasit s některými z písmáků,  že se zde vyskytují "obvyklejší" poetické obrazy! Ale myšlenka  se narodila! Ta podvědomá emotivní ženské touha „někomu patřit, někomu náležet“! A myšlenka v básničce, to není zase tak úplně málo! Zdá se mi, že spousta "rádobypoetů", i tady na písmákovi.cz , píše a tvoří jen pro tak "pro tvorbu"! Myšlenka "nějaká" jejich výtvorům často chybí a dokonce se opravdu velmi vnitřně radují z toho, že vytvořili dílko pro jiné nepochopitelné a nesrozumitelné (teď opravdu popisuji osobní zkušenost získanou přímo zde na písmákovi) . Pro některé písmácké kritiky toto podle mne platí dvojnásob (kritiky jen pro kritiku)! Dále tuto realitu komentovat, je podle mne jen plýtvání slovy a energií!

Jak jsem řekl na počátku, toto dílko myšlenku obsahuje. Protože je tato základní myšlenka v rozporu s mými "ženskými" zkušenostmi, pokusím se nad tímto tématem více či méně s nadhledem zauvažovat.

Autorka vyjadřuje touhu, možná svoji nebo prostě jen obecně touhu ženského principu,  někomu patřit (=> "....poháněna potřebou kohosi být").

Moje zkušenosti  ukazují, že ženy právě velmi často jen hovoří o tom, stát se samostatnými a nezávislými! Jakmile se jim  "zatočí hlava" a "ulítnou včely", bezhlavě se vrhají  do jakéhokoli nejbližšího područí (šéfa, manžela, milence, svých dětí...) přímo bezhlavě. Bez ohledu na jimi v minulosti  proklamovanou touhu být nezávislou! Myslím, že právě tato básnička napsaná pod silným vlivem ženských vnitřních emocí odkrývá pro feministky skutečnost přímo zavánějící po „hořkých“ mandlích! Ano, ženy mají geneticky zakódovanou potřebu někomu patřit, někomu se oddávat (šéfovi, manželovi, milenci, svým dětem...)! Přes všechny ty "plky" o emancipaci a nezávislosti! Geneticky kódovaná ženská touha někomu patřit, oddávat se, pečovat..., je to zásadní, co bude i nadále ženám bránit dosahovat stejného pracovního nasazení jako mužům! Copak může nějaká žena mít "čistou hlavu" pro rozhodování, soudy a  jiná, na lidském rozhodovacím faktoru závislá uvažování,  když má doma nemocné dítě, vidí se jen v tom „svém“ muži, manželovi, milenci nebo synovi, obětuje se  pro dceru.? Nebo naopak nenávidí! Bývalého manžela, ex-milence, šéfa, či má jinak "hlavu v oblacích"!?  Právě v těchto souvislostech vyznívají návrhy na zákonné procentuální zastoupení žen ve vedoucích (a i jiných) místech v zaměstnáních, v profesních organizacích, senátech, soudech, v akademických radách,  na kandidátkách politických stran ..... a co já vím, kde všude ještě, jako pouhopouhý  populistický nesmysl a blábol! Nejenže to nemá nic společného s volnou soutěží názorů a příležitostí, ale tahle " trochu pozitivnější diskriminace" zavání vskutku zbrusu „úžasnou“ novinkou, "feministickou totalitkou" (fiktivně celkem zdařile vykreslenou ve starším polském filmu „Sexmise“)!!

Prostě se ženy, dámy smiřte konečně s tím, že vaším hlavním posláním je porodit zdravé dítě a starat se o něho nesobecky až do doby, kdy bude schopno zaopatřit se samostatně! A teprve pak se možná věnovat svojí profesní "kariéře"! Zkuste si vzít příklad z mužů! Ti také nijak překotně „proti srsti netlačí na pilu“a neusilují, aby si mohli  děti rodit sami! Jistě, existují případy, kdy ženy dosáhly “proslulosti“ i v tradičních mužských doménách jako je politika (královéhradecká česká a polská královna Eliška Richenza Rejčka, Margaret Thatcherová) nebo věda (Marie Curie-Sklodowská)! Ale právě tyto ženy, podle mne právem s „velkým Ž“, dokázaly přímo mistrovsky skloubit profesi a kariéru s mateřstvím a výchovou! A disponovali i jinou vzácnou devizou! Totiž perfektním „rodinným“ zázemím a opětovanou podporou a oporou svých životních partnerů!

A všimli jste si, že právě ten „užvatlaný“, primitivní feminismus  je polem působnosti převážně žen, nesnesitelných, sobeckých, netýkavých, necharismatických, hysterek nebo jen chladnokrevně kalkulujících populistek a  populistů?

A v principu jsou tyto snahy o násilné prosazování zákonných kvót pro ženy stejně v rozporu s genetickými předpoklady! Tedy proti přírodě! "Každému, co jeho jest", říkali již staří Římané! Tak proč měnit bláhově "z plezíru" přírodu a svět!!!

J.Š.  BRUSEL  29.11.09