Mé dětství

Vyjdu dřevěnými dveřmi

a přejdu malou zahrádku

mám to před očima, věř mi

tuto krásnou pohádku.

Pak vrzavou brankou

až k tiskárně sládek

do třetího patra za skautkou,

která už čeká. Dnes je pátek.

Nebo můžu jét doleva

kolem kostela a stále dál.

Tam stojí má základní škola,

jak krásný vzpomínek bál.

Na proti divadla

stojí malý domeček.

Tam do školky jsem chodila,

to jsem byla ještě malý drobeček.

V místech,

kde prožila jsem dětství.

Navždy budou mí nádech,

toho nevědomého štěstí.