Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seImen
12. 12. 2009
3
7
2002
Autor
PÁTER
Má první panenka,
s kterou jsem si hrála,
byla od anglického obchodníka z Káhiry,
neměl to zas tak daleko,
na Golanské výšiny
Máš tak hebké ruce...
Vyhladil je žhnoucí písek dun poušti,
ve kterém jsem se učila psát první písmenka
Máš tak hnědé oči, jak gazelí...
Čteš v nich dobře, ty nezradí
Máš tak horké tělo...
Je jak hlavně pistolí comandos,
když se nocí vracejí z výšin nad Sinají,
tam u nás také svítí měsíc,
jen ty hvězdy kolem se nezdají
Imen, jen klidně otevři oči,
tady se hvězd bát nemusíš...
Ty zavři ústa, to nikdy nepochopíš
7 názorů
mam pocit, ze nas je viac, co neznasame nasilie, vojny, zbytocne ublizovanie, zabijanie...preco potom nedokazeme spolu urobit razny koniec?
sepotvkorunachstromu
03. 09. 2010
Děkuji za ty protiklady. Co tip, ten potěší mne, ale jsem raděj, jestli se to líbí jiným, co jsem tím chtěl říct- tam neklid...šesticípá hvězda Izraele, tady Rudá pěticípá...Nemám rád násilí, válku, zbytečné umírání.Pro víru i bez víry.
Ale kočka to byla!
sepotvkorunachstromu
03. 09. 2010
ano, byl to záměr spojit vzpomínku na dětství a pootevřít otázku Gazy, souběžně však jako vzpomínku na palestinskou dívku jména Imen,kterou jsem poznal,když tady studovala medicínu.Neklid je tam i ve mně...dodnes.
Dětská hra s panenkou versus neklid Golandských výšin.Kdy tohle zmizí? Děti si potřebují hrát v klidu.