Racek

Také jeden "chechtavý" pěkně si tu vypráví.T*

děkuji a moc !*

:-)) A kromě snů máš i pěkné básně!

také mám své sny lítací,druhé oblíbené hned po...

...někdy je ovšem zatraceně těžké včas namontovat křídla... Díky mocmocmoc, PÁTERe! :-)

hledání,ztrácení,vidění,nevidění...a umíš se nad to vznést a vysmát,což není vůbec špatné !t*

Tato báseň vyjadřuje můj občasný pocit ze sebe sama... Snažím se na sebe a svůj život podívat z nadhledu. Skoro se vidím na místě, kde bych si přála být, hledím, hledám, hledím, hledám.. avšak? Nevidím. Nejsem. Dále hledám, marně. V zápětí si uvědomuji, že se tam Nemohu uvidět, nemohu najít! Vždyť stojím úplně, úplně mimo, daleko, a chovám se naprosto jinak, příliš nepřístojně, než abych mohla být na onom "vysněném místě" (vysněné situaci, pozici..) To já jsem tím blbým rackem, svým neustávajícím skřehotavým chechotem rušícím klidný chod přístavu a nemohu být zkrátka do tohoto poklidného obrazu vpuštěna. ...Můj vlastní sebekritický náhled na sebe sama. Díky MOC za Tvou obsáhlou kritiku, jsem ráda, že Tě báseň zaujala. Líbí se mi, kolik různých úhlů pohledu se dá v pár slovech objevit.

V díle jsi nastínila, že se ptáci nemusí rozhodovat, nemusí svobodně volit ... blbý ptáci -- neví nic ... Takový je můj pohled. Začátek je ucházející, vzhledem k obsahu. Nenalézáš sebe sama? To si chce občas ujasnit. Snad proto se zde obracíš k motivu ptáků, svobody volnosti, symbolismu. Od toho "Ježíši" to stojí za šumák. Jen jakýsi doslov, nedbalé zakončení.