Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRůže na černém pozadí
08. 01. 2010
9
17
1343
Autor
Lukk
17 názorů
Já jsem zásadně pro vysvětlování, páč tím autor prokazuje, že neplácá, ale ví, co píše a proč :) Kouzlo ásně se tím mže rozbít, to jo, ale koneckonců kdo nechce, nemusí to číst, žejo :)
Ta myšlenka se mi líbí. Nejen ta růžovitá, ale i ta šťovíkovitá. Ale na rýmy bych se vybod, bejt tebou. Tím že to nemá ravidelný rytmus ani nevyniknou, a když už si teda všimnu, že tam jsou a zaměřím se na ně, tak jsou poměrně slabé, mezi náma teda, mléka-stéká nic moc, vřed a střep se nerýmuje vůbec a růže/může se střílí. Bez varování. Do zad. Ale působíš nadějně, rád si zas něco od tebe přečtu.
:-D mile jsi mě rozesmál. Dnes už bych se do takového polovičatého výkladu asi nepouštěl. Zřejmě jsem doufal, že to čtenáře ponoukne k pozornější četbě básně.
Vřed na hvězdách dávající vykvést růži z cigarety - to má grády. A taky ta nesmlouvavost: jen když se do chladného mléka zabodne.
Pro mě je to báseň o vzácném okamžiku a jeho ceně. Dávám tip, třebaže bys za vysvětlování vlastní básně zasloužil spíš nějaký fyzický trest.
A ty čárky tam nech, jen ať puknou.
Edmund_Broyd
09. 01. 2010
Já jsem také do básně nepronikla. Ani se mi ji nechce už více číst.Zanechává prázdný dojem, nic.
On ten motiv s růží a cigaretou je na báseň zoufale málo. Zbytek vnímám spíš jako balast. S tím úvodem máš určitě pravdu, ten konterast tam je - s prvními dvěma verši vpodstatě nemám problém. Nesednu si z nich na zadek, ale připadají mi vcelku důstojné. Otázka je spíš, proč pak báseň pokračuje v úplně jiném duchu - chybí nějaká návaznost. Působí to, jako kdyby jsi přizpůsobil obsah nabízejícímu se rýmu k mléka - stéká a ne naopak - rýmy a volba slov a obratů byla přizpůsobena obsahu. Vpodtstatě mi celý text svým vyzněním přijde alogický, což nemusí být na škodu, pokud je podáván jako volnější, ne ovšem tak tady, kdy se snažíš o konkrétní sdělení. Je znát jak vše směřuješ na závěrečné dvojverší a přizpůsobuješ mu vše - konstruuješ. Volbu slov, rytmus, rýmování. To mi přijde jako nepříliš šťastná cesta.
Myslím, že do určité míry musím stran patosu souhlasit a slovo "hnus" jsem vyňal. "Střep" se mi však na svém místě zdá vhodný nejen významově, ale i co se týká zvukomalebnosti, neboť díky němu působení druhého verše (příkrost, ostrost) stojí v kontrastu k verši prvnímu (který je měkký a plyne) a forma (resp. možnost imprese) básně tak dochází jednoty se svým obsahem. No a tato střída poloh, zdá se mi, dodává básni dynamický efekt, který vytváří jakýsi úvod pro závěrečné smířlivé vyústění. Alespoň se zdálo, že by báseň takto mohla působit. Účinkuje na Tebe jinak?
Přiznávám však, že kostrou a základním obrazem básně je právě nápad s růži a cigaretou a zbytek tvoří více či méně rámec pro něj, byť i v něm rozhodně je zajímavá významová rovina.
Vysvětlil jsi to hezky a řekl bych i vcelku logicky. Na můj vkus je ale v textu dost slov, shazujících jej do prvoplánového patosu - ostrý střep, vřed se prožere, hnus. Nic proti těmto výrazům. Někdy můžou plnit svůj účel. Tady mi přijdou ale zbytečně na sílu. Ani rýmy se mi moc nezdají. Takové banální, známé, předvídatelné. Nápad s růží a cigaretou je docela fajn. Ale to je tak všechno.
Nevím, zda je vhodné, aby se autor šťáral ve vlastní básni, ale dejme tomu, že (když už jsem o to byl požádán) motivem básně je nutnost kontrastu pro to, aby se něco mohlo vůbec zjevit tam, kde by věc jinak nevystoupila (objekt/pozadí). Tak třeba noc dává možnost zahlédnout na konci cigarety růži (rudě plápolající, živoucí uhlík), kterou ve dne nelze vidět. Přeneseně lze schéma převést na spoustu jevů v životě (druh štěstí vystupující pouze v konturách smutku, krása vnímatelná na pozadí ošklivosti, theodicejní problém). Neboť absence pozadí, resp. kontrastu znamená rozplyzlost, neurčitost a pravou ošklivost. Je to vlastně taková apologie.
To je první úroveň, ale ostatní, které vycházejí třebas z prvního verše, nechám neodkryté.
Snad Vám to pomohlo do básně trochu vhlédnout.