Dveře

Jó, takový redundantní vykřičníky... :)) Mimoň kecá, vázaný verš ani zdaleka není mrtvý, ale vyžaduje specifický způsob uvažování autora, náturu prostě, a ty se na to vybodni, jako fakt. Tvoje silná stránka opravdu není ve formě, ale v myšlence ... která je tady fascinující, vtahující, atmosférotvorná ... a tou "svěrací kazajkou" to opravdu zbytečně deformuješ. Ale zajímáš mě :)

Máš pravdu - ten vykřičník se zdá být redundantní a skutečně tlačí až příliš "na pilu". S odstupem času a Tvým upozorněním je onen patos citelný. Zatím ho odebeřu a možná se pustím do kompletní reformulace - myšlenky v základu básně by byla škoda. Mnohem lépe by fungovaly pouhé slovní obrazy, jako by tělo básně bylo nyní svázáno svěrací kazajkou...

Není vybídkou? Tak co tam dělá ten vykřičník za tím posledním otazníkem...? Tady už se podle mě nedá mluvit o ničem jiném, než o zbytečném přechodu k normativismu, neboť vykřičníky ve vnitřním líčení nepotřebujeme, leda jsme hodně patetičtí.

Jsem rád, že Tvá hodnocení jsou vskutku kritická. Nevím, zda "apel" vystihuje povahu onoho závěrečného "nám" - rozhodně tam ale muselo být kvůli rýmu :-) Samotná báseň je nicméně deskriptivní (impresí), nikoliv normativní - a ani poslední dvojverší tedy není vybídkou.

Tahle je na mě strašně rychle spadající... rýmy se k poezii bez nadsázky dnes už nepoužívají. Tady žádnou nadsázku nevidím, žádný odstup. V tom "nám" na konci je jakýsi společenský apel, ale tohle je ryze soukromé, osobní téma, téma pro jednoho. Nad tipem ještě popřemýšlím, je to tak fifty fifty.

..tato báseň mi připomíná Lysche (nevím jstli to píšu správně) ..něco na tvých básních je..dám si tě k oblíbeným..T

Lukk: hmmm, komprimovaná, moc pěkné ;o) Otázkou k zodpovězení ovšem zůstává, nakolik je ona komprese smyslu ztrátová. Pro mne je text svým způsobem příliš průhledný, formálně dost neuměle uchopený. Výpověď je přitom nezvládnutou výstavbou verše značně deformována - proti artikulační snaze autora.

A může nám zůstat rozum, když se duše pomate?

Nu a co je na tom špatného, nerozumíš-li okamžitě básni, když si ji přečteš? Takových je přece jasná menšina. Tahle je komprimovaná a vyžaduje od čtenáře čas a opravdové účastenství.

Rýmy jsou strašně jednoduché, "hezké" umělecké obraty chybý a celé je to zmatené. Je to výbuch myšlenek, který je tak nepříjemný jako kuřácký kašel.

Myslíš zlé v tom smyslu, že báseň je brak nebo to má být pocit vztažený ke čtení básně nespojený s hodnocením její kvality? Ať už to je či není brak, zajímá mne proč, t.j. kritika.

Báseň je v prologu proto, že mi není možno ji vložit do textu - zobrazila by se jako souvislý, nečleněný text. Nějaká chyba mého softwaru. Nu a proč je to hrozné? Nechci Tě nijak zrazovat od komentování mých básní, ale preferoval bych, kdyby jsi byl(a) sdílnější a specifikoval(a) v čem "hroznost" této básně spočívá.

A kde je báseň? Prolog máš, ale báseň? Za tohle by tě The Doors moc nepochválili. Je to hrozný a ty rýmy?

to přestanu až budu tuhý

Přestal jsi být chlapem

zléu, či dobrému...mam ja v piči

nerozumíš zlému ? neříkej

tomu nerozumím

bude to zlý, lukku